V souvislosti s výročím 100. výročí vzniku samostatného Československa vznikla i unikátní, mezinárodní výstava s názvem 100 let: Romové v Československu. V Sále architektů na Staroměstské radnici v Praze si tak až do 10. listopadu mohou zájemci prohlédnout zajímavé exponáty, fotografie a dozvědět se více o historii tohoto národa u nás a dozví se i mnoho o ústrcích a utrpení, kterými si Romové prošli.
Romové jsou často kritizováni, pomlouváni a dehonestováni. Ano, někteří možná dělají svému původu ne zrovna pozitivní jméno, ale je celá řada úspěšných, slušných a seriózních lidí v této komunitě. Jsou mezi nimi především skvělí hudebníci, tanečníci, herci, moderátoři… Málokdo ale vůbec ví, co mají mnozí jejich příbuzní a předci za sebou.
Organizátoři výstavy, kterými jsou Muzeum romského národního obrození a Střední odborná škola managementu a práva, představují život Romů od 1. republiky, přes druhou světovou válku, období socialismu až po romské národní obrození a současnost.
„Cílem je různými uměleckými formami zprostředkovat nejen historická fakta o životě Romů v průběhu 100 let, ale také zprostředkovat emoce, které takový život přináší. Každý z návštěvníků bude mít možnost alespoň na chvíli okusit na vlastní kůži, co znamenalo a znamená být Romem v Československu, respektive v Česku a na Slovensku,” uvedli pořadatelé výjimečné expozice, včele s Emilem Ščukou, autorem a zakladatelem muzea a také ředitelem Mezinárodní konzervatoře Praha.
Zahájení výstavy se zúčastnila řada významných osobností, jak sám ředitel, tak i celá řada dalších hostí. Ten také upozornil na to, že na této prestižní škole studuje řada mladých nadějných a talentovaných lidí, včetně studentů romského původu.
„Nikdo zde s rozdělením etnika nemá problém. Naši studenti spolu vycházejí naprosto skvěle, stejně jako vyučující, mezi kterými je celá řada známých osobností. I proto bych doporučil tuto mimořádnou výstavu navštívit, aby se konečně oddémonizoval názor na romský národ,” říká ředitel Mezinárodní konzervatoře Praha.
„Já jsem některé věci tušila, ale některé ne. Je to velmi emoční ukázka života, ale hlavně utrpení Romů. Nedělám a nedělala jsem nikdy rozdíly mezi lidmi podle barvy jejich pleti. Ale pouze podle toho, jací jsou, jak se chovají, co umí a co dokázali. Všude se najdou slušní a neslušní lidé a já nemohu říct, že bych někdy zaznamenala nějaký problém,” prozradila i kantorka konzervatoře, zpěvačka a herečka Renata Drössler.
Další z kantorek, herečka Veronika Žilková, která se zúčastnila i slavnostní vernisáže, s realizací expozice také významně pomáhala.
Součástí výstavy jsou mimo jiné fotografie Evy Davidové, Jozefa Kolarčíka – Fintického a dalších významných autorů. Návštěvníci se též mohou těšit na prezentaci výrazných osobností rozličných oblastí života zaměřenou především na období po roce 1989. Například jako na zastavení u podobizny světoznámého zpěváka Elvise Preslyeho, který měl romské kořeny. Z romského původu pocházeli. Překvapení pro mnohé je zcela jistě i to, že tyto kořeny měli třeba i britský herec Bob Hoskins, herec ze Sedmi statečných Yul Brynner nebo dokonce komik a herec Charlie Chaplin.
