Trenér Martin Sobotka vypráví o sezonách v Třebíči

Rozhovor s trenéry Martinem Sobotkou a Jaroslavem Barvířem, se konal přesně deset dní po posledním utkání Horácké Slavie v sezóně 2017 – 2018. Martin Sobotka mluví soustředěně a velmi otevřeně. Jaroslav Barvíř do rozhovoru téměř nezasahuje, přesto je vidět, že se svým parťákem z lavičky souhlasí, občas kývne.

Rozhovor s trenéry Martinem Sobotkou a Jaroslavem Barvířem, se konal přesně deset dní po posledním utkání Horácké Slavie v sezóně 2017 – 2018. Martin Sobotka mluví soustředěně a velmi otevřeně. Jaroslav Barvíř do rozhovoru téměř nezasahuje, přesto je vidět, že se svým parťákem z lavičky souhlasí, občas kývne.

Horácká Slavia letos nepostoupila do vyřazovacích bojů, jejichž prvním kolem nebylo jako v minulých letech předkolo play-off, ale rovnou čtvrtfinále. Jaké vidíte hlavní příčiny?

Každý hráč a každý trenér chce samozřejmě hrát play-off, a i my jsme měli nastavený cíl postupu. Chtěli jsme ho samozřejmě hrát, což se nepovedlo. Dlouho jsme se o to pokoušeli, vypadli jsme z něj až v posledním zápase. Jako hlavní příčinu vidím zápasy venku. Se zápasy doma jsme problémy neměli, získali jsme v nich 54 bodů. Z tohoto pohledu to byla dobrá sezóna. Problém byl v zápasech venku, kde jsme postupně uvadali. V poslední čtvrtině jsme venku udělali jen tři body v Benátkách. Nejvíce mě mrzí zápasy v Ústí a ve Frýdku, kde jsme měli tři body udělat. Do play-off jsme chtěli především kvůli fanouškům, hlavně kvůli nim nás mrzí, že se nepovedlo do něj projít. Dodatečně jsme se doslechli, že fanoušky mrzelo, že jsme já s Jardou Barvířem a asi i někteří hráči neudělali větší rozloučení. Chceme se za to omluvit, bylo v nás všech velké zklamání. Šli jsme do našeho trenérského kamrlíku, čekali jsme na tiskovou konferenci, rozebírali situaci a přiznám se, že nás s Jardou ani nenapadlo, že by se měla udělat nějaká větší děkovačka. Snad jsme si v té chvíli ani nepřipouštěli, že je konec sezóny. Ještě jednou tímto prosím fanoušky, aby to pochopili. Rádi bychom jim poděkovali za to, že celou sezónu chodili na hokej, podporovali nás doma i na mnoha zápasech venku. Za jejich podporu jsme rádi a doufám, že jim vydrží i dál.

Mluvíme o posledním utkání se Vsetínem, nicméně asi se rozhodovalo jindy a jinde.

Po sezóně jsme si dělali analýzu, probrali různé souvislosti a musím říct, že s posledními třemi mančafty, tedy Benátkami, Kadaní a Ústím se hrálo o třicet šest bodů, a my jsme z toho dvacet dva ztratili. Myslím si, že toto je jedna z příčin nepostupu do play-off. Naopak dobré zápasy jsme odehráli s Českými Budějovicemi, Karlovými Vary, Kladnem i Slavií Praha, které jsme dokázali porážet.

Vsetín jste v sezóně třikrát porazili. Nakonec ale, když šlo o nejvíc, tak jste s ním prohráli. V čem se ten poslední zápas lišil od těch tří předchozích?

V první třetině jsme nějaké šance měli, vytvořili jsme si je. Jenže gólman Pavelka nám to vychytal, jindy jsme mu góly dali, teď když jsme to nejvíc potřebovali, tak to tam nepadlo. Utkání se lámalo prvním gólem. My jsme ho bohužel inkasovali. Pak jsme sice měli šance na vyrovnání, ale nedali jsme je. Ani za stavu 0:3 jsme to nevzdali, snížili jsme v přesilovce na 1:3. Na víc už jsme se ale nedostali a inkasovali jsme gól v power-play. Vsetín byl v tomto utkání asi zkušenější a v posledním zápase to rozhodlo.

Čím to je, že proti favoritům se tým dokázal prosadit a s outsidery body ztrácel? Je to tím, že tým v utkání s favority nebyl pod takovým tlakem a nemusel tolik tvořit?

Je to určitě jeden z aspektů, neříkám, že hlavní, ale možné to je. V zápasech s favority jdeme na led překvapit a také se to odvíjí od výkonu gólmanů, kteří nás v těchto utkáních většinou podrželi. Naproti tomu, když přijede soupeř, který brání, je těžké se do zahuštěné obrany prosadit. S tím máme problémy, to mohla být příčina.

V kádru letos bylo poměrně málo zkušenějších hráčů, tohle nemohla být příčina?

Ano, i tohle určitě sehrálo svou roli. Když se ale ohlédnu za těmi dvěma sezónami, tak vidím ještě jednu věc. Nepovedlo se nám najít hráče, který by byl typickým střelcem. Loňská sezóna vlastně do příchodu Matěje Pekra byla také taková všelijaká. S jeho příchodem jsme najednou měli hráče, u kterého jsme věděli, že v každém zápase jeden až dva góly dá. Letos se to zpočátku sezóny dařilo Luboši Horkému. Ale netrvalo to celou sezónu, neměli jsme prostě v celé sezóně k dispozici hráče nebo dvojici, která by spolehlivě každý zápas dávala góly.

Trošku jste tím narazil i na to, že tato sezóna byla nejhorší z pohledu první formace. Čemu toto přičítáte? V první formaci jste zkoušeli jak Luboše Horkého, tak Petra Kratochvíla, variant bylo víc.

První formace měla velmi dobrý vstup do sezóny, začátek skvěle vyšel už zmíněnému Lubošovi Horkému. Pak si ho na základě dobrých výsledků stáhlo Brno. Na jeho místo jsme posunuli Petra Kratochvíla, který podle mě udělal z útočníků největší progres. Začínal ve čtvrté formaci a skončil jako platný člen prvního útoku, hrál přesilovky i oslabení. Na základě svých výsledků se dostal i do Komety a ukázal cestu i ostatním mladým hráčům. Ale zpátky k první pětce. My se tomuto označení trochu bráníme. Ano jsou to nejzkušenější hráči, ale jsou tady i další hráči, Ondra Malec, Jan Wasserbauer, Michal Vodný a další, od kterých jsme čekali trošku větší bodový přísun. Za očekáváním zůstal i druhý nejlepší střelec minulé sezóny Ríša Kristl, kterému se nepovedlo navázat na loňskou sezónu. I jeho výkon, jeho dvacet jedna branek nám loni pomohlo k pátému místu. Někdo takový nám letos chyběl.

Před koncem přestupního termínu odešel Pavel Jekel. Nebyl to také moment, který mohl výkon týmu ovlivnit?

Tady si myslím, že ne. Na postu brankáře jsme problémy neměli. I Lukáš Dostál odvedl výbornou práci a měl parádní sezónu. Pro nás škoda, že osmnáctka měla turnaj v Americe právě v době, kdy jsme právě služby Lukáše Dostála a Adama Gajarského nemohli využít. V závěru sezóny nám to asi trošku ublížilo.

Prakticky celou sezónu, snad kromě listopadu a prosince, kdy jste nabírali nejvíce bodů, trápila mužstvo marodka. Prakticky pořád byli na marodce tři až osm, někdy i víc hráčů.

Ano, i tohle byl dost velký zásah do mužstva. Bavíme se o tom, že pokud by to byla svalová zranění nebo třísla, byla by chyba asi v tréninku. Jenže my jsme měli hráče se zraněními ramen nebo zlomeninami, což byla zranění ze hry. Nic to ale nemění na tom, že zranění klíčových hráčů byla jednou z největších komplikací této sezóny.

Neuvažovali jste před koncem přestupového termínu o posílení mužstva? Některé týmy už neměly šanci na postup do play-off, ale v kádru měly zajímavé hráče.

Náš tým má nastavené fungování na spolupráci s Kometou a na tom, že budeme zapracovávat mladé hráče. Proto jsme stavěli na nich, zapracovávali jsme je do týmu a myslím, že se nám to dařilo. Byli to i kluci, kteří vyrostli tady v Třebíči a teď se sem z Komety vrací. V lednu jsme si řekli, že tým, který to dotáhl až na sedmé místo, necháme soutěž i dohrát.

Není to trochu odraz, a teď nemyslím jen Třebíč, toho, že soutěž je uzavřená, nesestupuje se a nikdo neví, co přesně bude dál? Není to tím, že kluby spíš šetří?

Neřekl bych, že jsme nasazováním mladých hráčů šetřili. Vyhrávat chce každý hráč, každý tým. Proto není možné jít do sezóny jen s mladými hráči za laciné peníze a s tím, že se bude prohrávat. To si myslím, že nikdo nechce. Z mého pohledu je soutěž rozdělená na tři skupiny klubů. Řekněme, že v první skupině jsou kluby, které chtějí postoupit do extraligy. Tam cesta přes mladé kluky do extraligy nevede. Tyto kluby musí postavit tým, který je na extraligové úrovni a může klubům extraligy konkurovat. Druhá skupina klubů chce v play-off dojít co nejdál, a proto zapracuje mladých hráčů jen pár, a kvůli tomu, aby došly co nejdál, je to jeden nebo dva. Samozřejmě, že i další kluby chtějí dojít co nejdál, ale zapracovávají zároveň hodně mladých hráčů. Tady bych jmenoval Frýdek–Místek, Litoměřice, Benátky i Třebíč. Tyto týmy zapracovaly mladých hráčů nejvíc, nejvíc pracují s mladými hráči a poskytly jim nejvíc prostoru. Někdy ta výkonnost mladých hráčů postrádá stabilitu, a proto jsou výkyvy i ve výkonech těchto týmů.

Zmínil jste spolupráci s Kometou, na které je fungování klubu v současnosti postaveno. Ale ukázalo se, že lze spolupracovat i například s Jihlavou a dalšími kluby.

Pravda je, že nejvíc hráčů u nás bylo z Komety. Ale i Brno má omezené zdroje. Proto pokud byla možnost využít i hráče z Jihlavy, jako byl Václav Půža a Richard Diviš, nebo z Pardubic Karel Nedbal, tak jsme toho samozřejmě rádi využili. Hlavní část mladých hráčů ale máme z Komety. Výborně se tady rozehrál třeba už zmiňovaný Luboš Horký, který si tím vysloužil pozvánku do týmu Komety, to samé Radim Zohorna, který už patří do základního kádru Brna. Během sezóny se ukázali i další hráči, Petr Kratochvíl, Honza Süss, Michal Furch, Dalimil Mikyska, Lukáš Vágner, Radim Ferda, Matej Novák, Tomáš Mlynář. Nerad bych na někoho zapomněl. Škoda zranění Tadeáše Krále. Pro ně vede přes Třebíč a tvrdou práci tady a výborné výkony na ledě cesta zpátky do Komety.

Ukázali se tady zmiňovaní Radim Ferda a Matěj Novák, Tomáš Mlynář, což jsou kluci, kteří s hokejem začínali v Třebíči a teď se sem vrací. Je toto možná budoucnost třebíčského hokeje?

Nechci říkat, že zrovna ta nejbližší, ale určitě ukázali svoji kvalitu. Nejvíc mě překvapil a přestup do WSM Ligy z těchto třebíčských kluků nejlíp zvládl Radim Ferda. Je to rychlý hráč, velmi dobrý na puku, bylo na něj hodně faulů. Ten si myslím, že je do budoucna velkým příslibem. S nějakými výkyvy to zvládl i Tomáš Mlynář. Zatím nedokázal udržet vysokou výkonnost delší dobu. Trošku mi u něj chybí víc důrazu a hry do těla. Je šikovný na puku, na hokejce, ale pokud se trochu přitvrdilo, už to nebyl styl hry, který mu vyhovoval. U Matěje Nováka je zatím největším problémem bruslení, navíc tam byl zdravotní problém, který bude po sezóně operativně řešit, aby se mohl dál zlepšovat a aby ho to neomezovalo. Věděli jsme, že to jsou dobří hráči, a že to zvládli, je super. Snad se tedy v tomto může v Třebíči blýskat na lepší časy. V hledáčku pro příští rok máme třeba Aleše Trnku, což je také místní kluk.

Když probíráme tyto personálie, bude fanoušky určitě zajímat, jestli budou pokračovat v kariéře velezkušení David Dolníček s Romanem Eratem.

Toto je zatím otázkou i pro nás. Ono se teprve bude rozhodovat o tom, jestli u týmu budeme pokračovat my dva s Jardou Barvířem. Proto tuto věc zatím nechci komentovat. My nějakou představu máme, něco jsme si s panem Čapkem, Martinem Svobodou a Radkem Novákem nastínili, předložili jsme analýzu skončené sezóny, vyjmenovali jsme i možné posily. Co bychom si přáli, koho bychom chtěli a koho ne. Konkrétní věci bych zatím nechal mezi námi a vedením, a pokud by se to nějak rozvinulo dál, pak bychom fanoušky určitě informovali.

Kdy bude na pořadu dne otázka o tom, jestli bude dvojice Martin Sobotka a Jaroslav Barvíř dál pokračovat na lavičce Horácké Slavie? Nehrozí, že se přesunete do Komety Brno?

Odpovím takto. Já za sebe říkám, že ty dva roky v Třebíči jsem byl spokojený. Práce s mladými hráči mě baví, vždycky jsem pracoval s mladými hráči a ty dvě sezóny v Horácké Slavii se mi líbily. Byly to dobré sezóny, které mi hodně daly do dalšího mého působení. Moje smlouva byla na dva roky plus opce a teď by tedy měla být ta opce uplatněna. Víceméně teď čekáme, jak se domluví pan Zábranský s panem Čapkem. Musíme brát v úvahu, že sezóna pro Kometu stále běží a vrcholí. Samozřejmě, že pokud bych mohl udělat nějaký další krok v kariéře, tak bych se nebránil. Ale zatím o tom takto vůbec nepřemýšlím a čekám, co mi bude oznámeno.

Jaký je váš současný program?

Společně s Jardou objíždíme play-off druhé ligy, obhlížíme různé hráče, viděl jsem dva zápasy Žďár – Klatovy, Jarda byl s panem Čapkem na zápase Moravské Budějovice – Tábor. U hráčů z druhé ligy je to ale složitější. Záleží, jestli by vůbec chtěli na sobě pracovat a hrát WSM Ligu. Něco se rýsuje, ale konkrétní zatím nebudu.

Pokud byste u týmu zůstali, kdy byste si představovali, že by měla začít příprava na další sezónu?

Letos jsme opravdu skončili relativně brzo a hodně hráčů ještě pokračuje buď v extralize, aby byli k dispozici Brnu, kdyby se něco stalo. Další jsou v extralize juniorů nebo ve druhé lize. Nám teď zůstalo k dispozici sedm hráčů. Proto jsme se bavili o datu šestnáctého dubna. Pokud by někteří kluci hráli ještě déle, tak bychom začali nejpozději dvacátého třetího dubna.

Můžete potvrdit, že Třebíč i nadále potvrdila zájem o služby Pavla Jekela?

Ano, to můžeme potvrdit, a pokud my dva zůstaneme u týmu, tak i my bychom Pavla v týmu rádi viděli. Tam problém není.

Velkým talentem českého hokeje je i brankář Lukáš Dostál. Je šance, že i on by v další sezóně pokračoval v Třebíči, nebo záleží ještě na dalších věcech?

Lukáš má určitě vysoké cíle a co jsem ho poznal, tak je to ve svých osmnácti letech člověk, který to má v hlavě srovnané a ví, co chce, za čím si jde. Možná bych ho v tomto přirovnal k Martinu Nečasovi, kterého znám a který také ví, o čem hokej je a čeho chce dosáhnout. U Lukáše Dostála bude hodně záležet na tom, jak dopadne mistrovství světa osmnáctiletých hráčů, jakou tam bude mít formu. Záležet bude také na draftu NHL a pokud si ho tam nějaký klub vybere, tak bude záležet na tom, jakou cestu pro něj zvolí. Mohou ho nechat ještě v Evropě nebo ho budou chtít v Americe. To je teď velmi těžké říct. Pokud by zůstal v Evropě a mohl by přijet k nám, tak bychom určitě nebyli proti.

Znáte všechny soupeře ve WSM Lize, koho tipujete, že postoupí do baráže o extraligu?

Myslíme si, že to budou oba největší favorité, tedy Karlovy Vary a České Budějovice. Jak začne play-off, začne se projevovat kvalita hráčů, kteří jsou už zkušení. Třeba Vampola nebo Nedorost a další. Myslíme si, že tyhle dva mančafty jsou nejsilnější.

A logicky navazuje otázka i na to, jak si myslíte, že dopadne konfrontace dvou nejlepších týmů WSM Ligy a dvou nejhorších týmů z extraligy.

To je těžká otázka, protože baráž je úplně jiná soutěž a hraje tam roli hrozně moc věcí. Budějovice i Vary mohou extraligu vybojovat, naopak Jihlava a Litvínov musí. To je hrozně svazující. Myslím si, že to bude velice vyrovnaný boj a nakonec může jako loni rozhodovat i jediný bod. Baráž bude určitě zajímavá a vůbec si netroufám tipovat. Jihlava na mě působí tak, že by baráž mohla zvládnout, má zkušenost z minulé sezóny. Navíc ještě vůbec není jisté, že do ní spadne a že tam nebude Mladá Boleslav.

Pojďme ještě k WSM Lize. První třetina utkání ve Frýdku byla z vaší strany nejhorší v celé soutěži, přitom se dá říct, že i nejdůležitější. Co se stalo? Mysleli si hráči, že už se nemůže nic stát?

To si nemyslím. My jsme hráče připravovali na to, že je to rozhodující zápas. Vlastně už tři zápasy před koncem základní části jsme kluky připravovali na to a hráli jsme tak, že jde o všechno a že to musíme zvládnout. Bohužel jsme zvládli jen jeden. Asi to celkově korespondovalo s celou tou poslední čtvrtinou, kdy jsme zápasy venku hráli špatně. Napadá mě, že jsme se měli víc soustředit a dívat se víc na sebe, než se pořád dívat na výsledky Vsetína. Přesně tohle jsem taky hráčům řekl o první přestávce ve Frýdku. Jenže to už je teď jen ale, které se nedá vrátit. Bohužel jsme to nezvládli. Ta třetina byla taková zvláštní, od nás hodně špatná.

WSM Liga nemá předkolo. Je to dobře, když si uvědomíme, že mladí hráči teď nehrají ty těžké zápasy o všechno?

V tomto ohledu se to řešilo tak, že budou v soutěži přestávky, nebo bude předkolo. Jinak by došlo k termínové kolizi, prostě by nebyly volné termíny. Nebo by muselo být v soutěži několik vložených pondělků. Minulou sezónu jsme neměli žádnou přestávku, pořád se hrálo sobota – středa a pár vložených pondělků. Letos se zvolil model se dvěma reprepauzami, ale bez předkola. Otázka je, zda jsou ty přestávky k něčemu. Pro Třebíč nemělo smysl, že ty přestávky kopírovaly přestávky reprezentace mužů. Pro nás by bylo lepší, pokud by přestávky kopírovaly přestávky mládežnických reprezentací.

Pozitivem sezóny jsou určitě domácí zápasy, ve kterých se dařilo vyhrávat. Po minulém ročníku jste žehrali na to, že se dařilo víc venku než doma. To se letos otočilo, ale asi se to nemuselo otáčet až tak důsledně.

Za domácí výhry jsme moc rádi. Série dvanácti výher doma za sebou byla parádní. Zamrzí, že jsme doma hráli opravdu dobře, ale jeden nepovedený a právě domácí zápas nás připravil o postup do play-off. Na začátku sezóny jsme doma prohráli s Benátkami a Ústím a na konci se Vsetínem. Dá se tedy říct, že začátek a konec nám doma nevyšel. Přesto si myslím, že pro třebíčského diváka to byla dobrá sezóna s neskutečnými zápasy s Českými Budějovicemi, Kladnem, Vsetínem, Slavií. Tohle byly parádní vítězné zápasy, které se musely divákům líbit. Hokej nahoru – dolů. Teď zase budeme naopak řešit, co udělat se zápasy venku. (úsměv) Ne teď vážně, každá sezóna je v tomto jiná. Jsem rád, že jsme divákům doma ukázali pěkný hokej a že se měli na co dívat.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient