Search
Close this search box.

Trenér HAK Pardubice Jiří Mašík chce do týmu opět zapracovat mladé hráče

Sezonu 2017/2018 už máme nějaký pátek za sebou, jak by jsi zpětně zhodnotil i přes prohrané finále loňskou sezonu?
Samozřejmě mě to ještě malinko mrzí, ale sezónu hodnotím velmi pozitivně. Po všech těch peripetiích od začátku se to nakonec vyvinulo ve finále a hodně cennou stříbrnou medaili. Je jasné, že když už jste ve finále, tak chcete zlato. Navíc si myslím, že jsme byli vyrovnaným soupeřem Kertu. Těší mě druhé místo, ale ještě možná trošku víc to, jak fungoval tým. To, co se odehrávalo v kabině a uvnitř týmu bylo úžasné. Ještě teď mě z toho mrazí, když si na to vzpomenu.

Překvapilo tě v ní něco, co si přeneseš do další trenérské hokejbalové sezony?
Nevím, jestli mě úplně něco překvapilo, ale jsem moc rád, že byla extraliga takhle vyrovnaná. Do posledního kola šlo o hodně. V play off byly série na 5 utkání, což je za mě velmi pozitivní. Z každé sezóny si něco přenesu, stále se snažím jít vpřed. I přes to, že přijdou chvíle, na které nejste připraveni, je důležité je se snažit vyřešit. Doufám, že se nám to bude dařit a opět budeme bojovat o nejvyšší příčky.

Co ti ukázalo play off z hlediska připravenosti a odhodlání našich hráčů?
Myslím, že naše výkony a výsledky přesně ukázaly naši připravenost a odhodlání. Prohrávat s Ústím 0:2 na zápasy, pak vyhrát u nich 5. zápas v prodloužení, přehrát Letohrad ve třech zápasech a být velmi důstojným soupeřem ve finále favorizovanému Kertu není určitě náhoda. Absolvovali jsme za měsíc a půl 13 těžkých zápasů, z toho 5 x prodloužení a jednou nájezdy. Kluci měli sil dost a je to i zásluha Ondry Almášiho s Pepou Česákem starším, kteří se podíleli na přípravě. Jsem moc rád, že spolupráce pokračuje i teď v letní přípravě. O našem odhodlání nemusím ani mluvit. Když jsem viděl, s jakými zraněními a bolístkami kluci nastupují, jak ráno před zápasem objíždějí fyzioterapeuty, aby je zatejpovali a připravili na zápas, tak smekám klobouk. Sezóna byla 11 měsíců dlouhá, od února do června jsme neměli jediný volný víkend, a přesto kluci přijdou, že chtějí v sobotu ráno před zápasem trénink. To jsou věci, kterých si nesmírně vážím a jsem na kluky neuvěřitelně pyšný. Přiznám se, že jsem toho měl po sezóně plné kecky, jak to bylo náročné. Ještě ve spojení s prací a reprezentací. Ale i přes to jsem klukům po sezóně řekl, že už se těším, až zase začneme a budeme spolu.

Nedávno proběhla splněná sázka o večeři s trenérem Kertu Davidem Kunou. Myslíš si že by se po sezoně takto měli sejít i aktéři finále, až z nich opadnou emoce?
Večeře proběhla, a ještě jednou Davidovi děkuji. Myslím, že to byl příjemný večer dvou trenérů a lidí, kteří mají ambice posunovat nejen svůj tým, svůj klub, ale celý hokejbal dopředu. Probrali jsme plno témat během těch cca tří hodinek a u velmi dobrého jídla. Několik aktérů finále se potkalo hned po finále na soustředění reprezentace a samozřejmě nějaké hecování proběhlo. Myslím, že ne úplně všichni aktéři by se měli scházet, ale trenéři extraligových týmů a možná i prvoligových by se jednou za rok mohli sejít a popovídat si. Každé takové setkání může být přínosné.

Mimo vedení našeho A týmu tě čeká i trenérská štace u reprezentace. Místo často nevděčné z pozice očekávání fanoušků, hráčů z různých soutěží i svazu. Jak se vypořádáš s tlakem, který na tebe na tomto postu bude?
Já se na tu roli u A týmu strašně moc těším. Je to samozřejmě velká pocta, ale uvědomuji si, že i odpovědnost. Proběhly již dva kempy. Teď připravujeme ten velký, pětidenní v Jičíně. Cítíme z kluků chuť, a to je super. My se naopak snažíme vše nachystat tak, aby se aspoň chvilku cítili jako profíci. Tlak určitě bude, ale myslím, že začne až tak v říjnu na Eurohokejbal tour. Tam bychom jsme se měli potkat se Slovenskem, Švýcarskem a Finskem. To už bude trošku prověrka, jak na tom jsme. A očekávání bude vrcholit před MS v Košicích. Věřím, že nejen já, ale celý RT se s tím vypořádáme se ctí.

Hrál jsi hokej, úspěšné hokejbal, jako trenér si dokázal mnoho, co tě stále motivuje se tomuto sportu věnovat?
Já o motivaci zatím vůbec nepřemýšlím. Pořád mě to baví, mezi kluky se cítím mladší J a jsem tam rád. Kabina kolektivního sportu má své kouzlo. A když tým funguje jako ten náš třeba v play off, tak to jsou úžasné zážitky. Ano, vše není zalité sluncem, ale toho pozitivního je mnohem víc. Navíc teď ještě reprezentace, takže o další motivaci navíc. Někdy si říkám, že je toho hokejbalu až moc, ale už jsem takový, když něco dělám, tak na 100 %. Kluci a hokejbal mi to bohatě vracejí.

Již nám začala příprava na novou sezonu, jak probíhá, jaká je docházka či zdravotní stav hráčů?
Příprava začala 22.7. a první týden byl takový zahřívací. Dělali se kompenzační cvičení, aby se kluci trošku srovnali a fotbálek. Teď už do toho trošku šlápneme. Docházka bohužel není úplně ideální, ale je to zraněními, nemocemi a také kluci vybírají dovolené. Věřím, že se to postupně srovná a budeme na sezónu připraveni. I když jsme se o tom bavili a není náš cíl mít vrchol 1. září, kdy začínáme doma s Kovem.

Jaký očekáváš vstup do sezony? Loňský rok nebyl příliš ideální, ale načasování přišlo na Play off, nebylo to vlastně lepší, že hráči nedosáhli svého maxima v základní části?
Právě jsem to zmiňoval v předešlé otázce. Samozřejmě chceme být připraveni na zápas s Kovem a začátek extraligy, těch zápasů zase není tolik, abychom si mohli nechat utéct začátek. Ale není pro nás priorita být v největším laufu. Budeme dolaďovat sestavu a další věci. Chceme do přípravy v hlavní části sezóny po dohodě s Ondrou Almášim zapracovat další věci co se týká fyzické připravenosti. Jen z letní přípravy hráči nevydrží až do listopadu.

Jak se hráčům trénuje v úmorných vedrech, které nyní panují? Omezuje to nějak přípravu?
Hráči to musí zvládnout. Navíc trénujeme od 19 h, což už není tak hrozné. Ale kluci několikrát prokázali svou odolnost a nejsme panenky. U nás se trénuje ve vedru, v dešti i ve sněhu. Tam se také tvoří morálně volné vlastnosti, které se právě třeba projeví v prodloužení 5.zápasů, kdy bylo v Ústí neskutečné vedro a my jsme to zvládli.

V loňské sezoně se zapracovalo několik mladých hráčů, kteří pak jeli na MS do 20 let, kde vyhráli zlaté medaile. Nutno říci, že účast v A týmu na tom měla svůj díl, potěšilo tě to?
Potěšilo a velmi. Nejen že získali Tomáš Zajíček, Šimon Moravec, Jakub Kvapil zlaté medaile a Jirka Bucek stříbrnou za U18 , ale potěšil mě i jejich výkon na MS. Sledoval jsem to a všichni byli velmi platnými členy svých týmů. A určitě jim k tomu pomohlo, že nastupovali za A tým a odehráli náročné zápasy.

Máš v plánu i letos posunout některé mladé hráče do A týmu, aby vstoupili na stejnou cestou jako kluci z MS, nebo jak bys zhodnotil jejich současnou úroveň?
Ano, opět se pokusíme zapracovat mladé hráče z našich dorostů. Někteří přechází do mužů již věkem a další si o šanci říkají svým výkonem. Dorost vyhrál titul mistra ČR, mladší byli třetí v republice a Ti hráči svoje kvality mají. Jen na sobě musí dál makat, protože mužská extraliga je přeci jen o kus jinde. A také musí být trpělivý, když se neprosadí hned.

Často se říká a to ve všech sportech, že trenéři se bojí nasadit mladé hráče z obavy, aby klub měl výsledky a raději to hrají se staršími. Jak to máš nastavené ty?
Kdo mě zná, tak ví, že mladé hráče zkouším rád. Myslím, že za těch 7 sezón v Pardubicích jsem jich do A týmu zapracoval hodně. Ale ti hráči musí splňovat některé věci. A to nejen výkony, ale i chováním a přístupem. Musím říct, že třeba Tomáš Zajíček, Šimon Moravec, ale i Jirka Bucek se velmi povedli, když to takhle nazvu. Ale i ostatní fungují. U nás se snažíme, aby hráči zapadli po všech stránkách.

Jak vidíš složení týmu na novou sezonu, očekáváš nějaké posily?
Složení týmu se stále řeší. Nebudou žádné velké změny. Po sezóně skončil akorát Petr Urban. Letní přípravu s námi absolvuje Luboš Moravec z Přelouče, uvidíme, jak se osvědčí mladíci. Honza Bílý absolvuje opět florbalovou sezónu a pak se k nám připojí. Ještě je v jednání jedno jméno, ale zatím není nic hotové a tak nebudu prozrazovat, o koho jde. Jsem rád, že se do přípravy zapojili všichni hráči a nikdo si nedává nějakou pauzu.

Otázka trochu na tělo, co je pro tebe důležitější jako trenéra dobře fungující klub s mládeží, kde se hráči zapojují do A týmu, nebo spíše vedení týmu s okamžitým tlakem na úspěch? Dají se skloubit obě cesty?
Myslím, že naše práce v klubu dává na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Tím, že jsem i šéf HCM, tak kladu důraz na dobře fungující klub s mládeží. Máme koncepci klubu, kde stále trenérům zdůrazňujeme, že neděláme výběry, ale nábory a že chceme, aby to děti bavilo. Selekce přijde až cca v dorostech. Věřím, že všichni trenéři u nás to cítí stejně a vážím si jich, že potlačí své ego a snaží se trénovat ve prospěch klubu. Úplně přesně si nedovedu představit obě cesty. Nakupovat každý rok větší množství hotových hráčů je možná cesta k úspěchu, ale i když budu mít dobrou mládež, tak jakou to má koncepci, když mladí hráči uvidí, že do A týmu mají velmi malou možnost se dostat. Chápu, že bez zkušených hráčů to nejde, mladící se musí od někoho učit a tým by měl být vyvážený. Já myslím, že v České republice to celkem funguje dobře, úspěchy na mládežnických turnajích jsou toho důkazem. Navíc v tom kontextu, že naše výběry byly skoro převážně složené z ryzích hokejbalistů.

Jak jsi trávil či ještě budeš trávit léto, aby sis pořádně odpočinul na náročnou sezonu, která tě čeká?
Po sezóně, která byla opravdu náročná, jsem s dcerami a bandou odletěl k moři. Snažil se vypnout hlavu, blbli jsme na tobogánech, na beach volejbale, hráli karty a celkově byla pohodička. Ještě mě čeká prodloužený víkend v Římě, pak už soustředění v Jičíně a sezóna s Pardubicemi. Jsem připravený a jak jsem psal na začátku, moc se těším.

Převzato ODTUD

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient