Spadl nám kámen ze srdce, říká trenér mladších dorostenců Lubomír Konečný

Po sezoně už mají i mladší dorostenci, kteří si na začátku soutěže vytyčili jasný cíl a to zachovat extraligu na Vsetíně i pro další sezonu. To se k radosti všech podařilo a jak říká sám trenér Lubomír Konečný, kámen ze srdce spadl nejen jemu, ale celému klubu. Vše rozhodl až předposlední zápas sezony, ve kterém Valaši potřebovali porazit Porubu za tři body a to se povedlo, když zelenožlutí zvítězili jasně 5:0. Právě Poruba se tak stala sestupujícím týmem soutěže. Vsetín se může těšit na další extraligový ročník.

Trenére, jak velký kámen ze srdce vám spadl po záchraně soutěže?
Obrovský. Samozřejmě nejenom nám, ale celému klubu. Je strašně důležité, aby se na Vsetíně udržely nejvyšší mládežnické soutěže. Zvlášť nyní, kdy došlo k reorganizaci mládežnických soutěží pro následující sezonu, takže budeme mít nejvyšší soutěže i v nadcházející sezoně.

Na startu sezóny jste měli hodně široký kádr a někdo musel i z kola ven. Jak jste postupovali při skladbě týmu?

Na začátku sezony se tým vždycky nějak skládá. Musíme brát v potaz ty kluky, kteří vyrůstají na Vsetíně odmalička. Ne vždy se však všechny kluky podaří dostat na takovou úroveň, aby mohli hrát extraligu mladšího dorostu. Prioritně jsme měli v plánu udržet extraligu mladšího dorostu. Snažili jsme se tedy tým poskládat tak, aby se to zvládlo. Vše má svůj vývoj a asi ne všechna rozhodnutí byla ideální. Nakonec si myslím, že tým se v průběhu sezony poskládal tak, jak jsme si nějak představovali. Zvládli jsme to a záchrana se povedla.

Je někdo ze vsetínské líhně, s kým jste tolik nepočítali, ale v sezoně vás překvapil?
Uvedu příklad Matyáše Dědka, který se narodil v roce 2004 a ročníkově do soutěže ani nepatří. Na začátku sezony nedostával tolik příležitostí, protože ještě nebyl v takové té pubertě, která by ho opravňovala k tomu, aby soutěž mohl hrát. Postupem času však dospíval. Hodně mu pomohla i soutěž starších žáků, kde se pravidelně prosazoval. V posledních dvou měsících soutěže už se stal důležitou součástí našeho týmu. Takže pokud bych měl zmínit jedno jméno tak právě Matyáš Dědek. Udělal obrovský skok a do sestavy zapadl.

Začali jste sbírat body hlavně až ve druhé části soutěže, čím to bylo?

Věděli jsme, že soutěž bude náročná už od samého začátku. Mysleli jsme si ale, že výsledky budou lepší. Bohužel to chtělo nějaký čas na to, aby si kluci sedli. Jsem rád, že se nám to povedlo uhrát v závěru sezony, kdy šlo opravdu o hodně. Kluci to zvládli i po psychické stránce a začali sbírat body. Věděli jsme, že nejdeme do soutěže, kde budeme na vrcholu tabulky. Bylo nám jasné, že to bude náročné a půjdeme do té druhé části soutěže, kde se bude rozhodovat kdo extraligu udrží.

Body jste sbírali prakticky pouze proti brněnským týmům a Porubě, což byli vaši tabulkoví sousedé. Byly ostatní týmy výkonnostně natolik lepší, že se vám proti nim nedařilo?
Řekl bych, že to je obrovský rozdíl, pokud porovnáme týmy z předních příček tabulky a nás, Porubu, Warrior Brno, možná i Techniku Brno. Ty týmy mají výhodu toho, že jsou poskládaní hlavně z hráčů tzv. druhoročáků, tedy kluků ročníku 2002. Ti kluci jsou šikovní ať už to jsou jejich odchovanci nebo přešli do jejich týmů. Přední týmy jsou tedy poskládaní z kluků, kteří hrají soutěž už druhým rokem, a proto hrají tak jak hrají. My, Poruba, Warrior, Technika to máme hodně poskládané z kluků mladších. Přední týmy mají šikovné hráče ročníku 2002, kteří dokáží dávat góly a jsou tahouny týmů. V našem případě kluci odvedli dobré výkony, ale nejsou to ty typy, které by v zápasech daly dva góly jako v jiných týmech. My jsme se hodně spoléhali hlavně na ročník 2003.

Čím to, že sestupující Porubu jste na vlastním ledě vždy dokázali poměrně jasně přehrát, ale na jejich ledě to nešlo?
Tuto otázku si kladu i já. Nevím, jestli špatný zimní stadion nebo atmosféra, nevím co v tom bylo (směje se). Poruba je však doma většinou silná. Trápila doma i Třinec a další soupeře. Určitě se jim hrálo lépe doma než na venkovních hřištích. Možná nám chybělo i štěstí, protože jsme v zápasech s nimi byli lepší a přestříleli jsme je. Mají dobrého gólmana a nám nepřálo střelecké štěstí, které nám však nešlo celou sezonu. Chyběl klid v zakončení. Nedokázali jsme tam body urvat, ale na druhou stranu v klíčovém zápase na domácím ledě se nám to podařilo, za což jsem rád.

Před sezonou se k týmu přidal Jakub Málek. Jakou roli sehrál v týmu?

Kuba Málek je takové dítě štěstěny. Narazili jsme na něj ve spolupráci s Markem Zapletalem, který letos u nás trénoval brankáře. Znal ho z Kroměříže a řekl nám, že je šikovný. Kuba to chtěl u nás zkusit. Ze začátku sezony jsme o Kubovali ani nevěděli. Když jsem se rozhodovali, jaké brankáře budeme mít, tak po prvním tréninku, co u nás Kuba absolvoval jsme věděli, že si ho chceme nechat. Věděli jsme, že to bude základní kámen k tomu abychom uspěli. Kdyby Kuba Málek v bráně nebyl tak jsme možná mohli být nyní na místě Poruby a řešili bychom úplně jiné starosti. Celou sezonu ho drželo zdraví, nebyl nemocný a odchytal většinu zápasů. Bez něj by to určitě bylo špatné.

Co jeho budoucnost v klubu?
Věřím, že se Kuba uchytí i v příštím roce. Je otázkou, jak svaz vymyslí výjimky, co se týká nové tří ročníkové soutěže juniorů. Do staršího dorostu však už nakukoval v letošní sezoně. Zápasy odchytal ve slušné úrovni. Pokud bych měl mluvit za sebe, tak tu šanci by měl určitě dostat a poté už bude jenom na něm jaký bude jeho vývoj.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient