Třikrát vypadl ze závěrečné nominace, dvakrát už na MS jel, do zápasů však nenaskočil. Pak byl nominován na OH v Pchjongčchangu, ale v generálce s Finskem se zranil, praskly mu vazy v koleni. A musel odjet domů. Přesto na reprezentaci nezanevřel a souhlasil s nominací na turnaj Chanel One Cup, jenže ve včerejším zápase Ligy mistrů se zranil a nikam nepojede. Není zkrátka většího hokejového smolaře posledního desetiletí než je útočník Milan Gulaš.
„Hovořili jsme s ním, už nechtěl reprezentovat a byl už opravdu rozhodnutý, ale Martin Straka nám pomohl. Domluvili jsme se, že by to ještě zkusil. Myslím, že na extraligové scéně je to jeden z nejlepších hráčů u nás, Milan v extralize dominuje. Těžko bych hledal jiného takového hráče,“ prohlásil reprezentační kouč Miloš Říha na adresu lídra Plzně, když minulý týden uveřejňoval nominaci na ruský turnaj.
Tak snad příště. A třeba konečně hned na MS, které se koná u sousedů na Slovensku.
I v jiných sportech najdeme smolaře. Například Pavla Nedvěda. Ano, dosáhl toho dost, tituly s Juventusem či zisk Zlatého míče, ale přece jenom toho mohlo být ještě více. Například v reprezentaci nebyl daleko i od zlatého tiumfu na ME 2004. Naši fotbalisté hráli na tomto šampionátu skvělý fotbal, porazili jsme Nizozemsko, Německo, Dánsko, pak ale přišlo nešťastné semifinále proti Řecku. Už ve 40. minutě se právě kapitán Nedvěd zranil a jakoby od té doby se nám přestalo v zápase dařit. Vypadalo to, že jsou ostatní hráči bez svého lídra bezradní. Nebyli jsme schopní dát gól, naopak Řekům se povedlo jeden v prodloužení vstřelit a my jsme jeli domů…
Nepovedlo se mu ani vyhrát Ligu mistrů, i když k tomu nebyl v roce 2003 daleko. Jenže v semifinále proti Realu Madrid se vykartoval a do finále musel Juventus nastoupit bez něj. „Rozbrečel jsem se. Jen kvůli sobě. Finále pro mě mělo být vrcholem kariéry. Vždyť kvůli vidině vítězství v Lize mistrů jsem do Juventusu přestoupil. Byl to můj sen a teď je pryč. Jenže zároveň jsem měl i radost. Jsem člověk, který vždycky hraje pro mužstvo. Jsem šťastný za Juventus, za spoluhráče, za fanoušky. Jsem rád, že jsme to dokázali, a já že k tomu přispěl. Všichni říkali, že jsem moc pomohl, to mě potěšilo,“ řekl „Méďa“.
Samozřejmě to není jisté, že by Juventus s Nedvědem AC Milan porazil, ale přece jenom jeho přítomnost na hřišti dodávala jeho spoluhráčům vždy určitou jistotu a klid, což v nejdůležitějším zápase roku mohlo chybět… A Juventus padl…
Za smolaře je považován i žokej Marek Stromský, který toho v kariéře vyhrál hodně, avšak mezi úspěchy mu ještě chybí triumf ve Velké Pardubické. Sice už dvakrát vítězně proťal cílovou čáru, jenže pak byl v obou případech diskvalifikován. Poprvé za to, že špatně projel trať, podruhé, že se v krvi jeho koně našel doping. Má tak zatím ve sbírce „jen“ dvě druhá místo z tohoto nejtěžšího závodu v Evropě. „Zase se výhra nekoná. Pardubická je o štěstí, ale mám pořád pro co žít. Užívám si to, chtěl jsem vyhrát, ale druhé místo je krásné,“ nedělal si z toho po letošním závodě velkou hlavu Stromský.