Škroupův dům patří oficiálně kraji, v plánu je jeho oprava

Ve středu osický starosta Stanislav Bydžovský předal do rukou zástupců Královéhradeckého kraje klíče od Škroupova domu. Kraj požádal vedení Osic o bezúplatný převod nemovitosti do svého vlastnictví. To žádosti vyhovělo a krajské zastupitelstvo dar přijalo. Budovu nyní čeká rekonstrukce.

„Ze stavu Škroupova domu je mi smutno. Naším cílem je tuto budovu zrekonstruovat a následně využívat pro kulturně-vzdělávací aktivity, včetně spolupráce s obcí Osice a okolními obcemi. Předpoklad je takový, že v roce 2019 bude hotová studie a projektová dokumentace a v roce 2020 by se mohlo začít rekonstruovat,“ řekl radní Václav Řehoř odpovědný za oblast investic a majetku.

Náklady na rekonstrukci se odhadují zhruba na 20 milionů korun. Přesná čísla však dá až studie a projektová dokumentace, kterou si kraj nechá zpracovat.

„Abychom veřejnosti dali najevo naši vůli Škroupův dům opravit, nechali jsme jako takový symbolický první krok kousek od autobusové zastávky instalovat dvě informační tabule, které popisují nejen historii Škroupova domu, ale i život a dílo osického rodáka Františka Škroupa. Pevně věřím, že v roce 2019 k nim přidáme i vizualizaci budoucího stavu a brzy se do práce pustí i stavaři,“ doplnil hejtman Jiří Štěpán.

Škroupův dům v Osicích byl postaven jako hold skladateli a osickému rodákovi Františku Škroupovi v roce 1928 u příležitosti desetiletého výročí vzniku samostatného Československa. Tehdejší vedení obce poskytlo pozemek, peníze na stavbu pocházely ze sbírky občanů. Stavbu po soutěži převzal do vedení Čeněk Puhlovský z Praskačky za celkovou částku 216 000 korun. První základy byly položeny již v polovině března 1928.

Slavnostní otevření 26. srpna roku 1928 bylo velkolepé a uskutečnilo se pod záštitou tehdejšího ministra školství a osvěty Milana Hodži a ministra národní obrany Františka Udržala. Ministr Udržal se otevření osobně zúčastnil.

František Jan Škroup se narodil do rodiny osického kantora a skladatele Dominika Josefa Škroupa dne 3. června 1801. Hudební vzdělání dostal od svého otce. V Praze nedokončil studium práv a naplno se začal věnovat hudbě a divadlu. Zkomponoval například první českou operu Dráteník na libreto J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle 2. února 1826.

Osický rodák se v roce 1827 stal kapelníkem Stavovského divadla a s orchestrem nacvičil mnoho klasických oper. Sám skládal řadu předeher i scénických hudeb, písní a sborů. Jednou z písní byla i Kde domov můj, která poprvé zazněla ve hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Píseň rychle zlidověla a v roce 1918 byla uzákoněna jako státní hymna.

Převzato ODTUD

Scroll to Top
Web spravuje Webklient