Search
Close this search box.

Sběrač kovů ukradl ze zahrady plechového kohouta, bylo to umělecké dílo

Na zahradách rodinných domů se nachází rozmanité druhy tzv. hlídačů a „okrasantů“. Od sádrových trpaslíků, čápy na okrajích jezírek, berušky na mulčovací kůře, až po žáby spočívající na umělých kamenech se solární žárovkou. Cennější či náchylnější z nich jsou pak umístěni blíže k lidským obydlím či na verandách a schodištích. Tak tomu bylo i v tomto případě. Ručně tepaný, půlmetrový kohout hlídal vstup na verandě rodinného domu. Jenže nikdo nehlídal kohouta.

22. března toho vyžil recidivista vracející se z pohostinství do místa svého bydliště. Kus barevného železa 36 letému sběrači kovů učaroval natolik, že neváhal opakovat trestnou činnost, pro kterou již byl v minulosti rozsudkem Okresního soudu odsouzen. Ojedinělý kousek ruční práce měl pro „lapku“ však jen pramalou hodnotu. Recidivista bez notné dávky citu pro estetično, odvezl „umělecké dílo“, které si majitelé vyčíslili na tři tisíce korun, spolu se železným šrotem do výkupního dvora sběrných surovin. Černý kohout s červeným hřebínkem a žlutými nožkami z roksoru však zaujal výkupčího. Umělecké vnímání kvality a provedení ruční práce, které pracovník sběrného dvora projevil, zachránilo kohouta před roztavením.

Jakmile majitelé zjistili, že kohout není na svém místě, rozhodli se jednat. Nejen, že informovali muže zákona, ale rozhodli se prověřit právě i výkupnu šrotu. Vyplatilo se.

Policisté dalším vyšetřováním zjistili, kdo že to kohouta odcizil. Byl to, jim velmi dobře známý, 36letý recidivista z Frýdlantska. Netrvalo dlouho a ve zkráceném přípravném trestním řízení mu sdělili podezření ze spáchání přečinu krádeže, za což mu v případě odsouzení může hrozit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.

I přesto, že plechovému kohoutovi chybí pověstné zlato v hrdle, tiše hlídat své majitele může bez úhony dál.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient