„Rok v Liberci mi obrovsky pomohl ke smlouvě v NHL,“ říká hokejista Lukáš Jašek

(Aktualizováno před )

Po čtvrtfinálovém vyřazení s Hradcem Králové Bílým Tygrům skončila sezona. Útočník Lukáš Jašek však namísto dovolené vyrazil do zámoří, kde bojoval o smlouvu s Vancouverem. Netradiční krok mu vyšel, po skvělých výkonech na farmě v Utice podepsal s Canucks tříletý nováčkovský kontrakt.

Kdy se před tebou objevila možnost zamířit po skončení sezony do zámoří?
Už během play-off mi o té možnosti říkal agent, ale já to nijak neřešil, protože jsme hráli nejdřív předkolo a potom čtvrtfinále a jediné, co jsem řešil, byl Liberec. Když jsme ale bohužel vypadli, znovu jsme to téma otevřeli a nakonec jsem se rozhodl, že si v Americe prodloužím sezonu.

Šlo o poslední sezonu, kdy jsi po draftu mohl s Vancouverem podepsat kontrakt. Sledovali tě skauti Canucks už během ročníku?
Byl jsem s nimi v kontaktu. Viděli mě třeba v Lize mistrů, když jsme byli ve Švédsku. A nakonec mi pomohlo i to, že jsem tam po skončení sezony odletěl. Byl jsem na očích, mohl jsem se ukázat. Dopadlo to tak, že jsem s Vancouverem podepsal smlouvu.

Po příletu jsi hned v prvním zápase v AHL vstřelil gól a přidal dvě asistence. To byl jistě skvělý způsob, jak se představit novým spoluhráčům?
Taky hned hlásili, že mám pokračovat dál a letět rovnou do Vancouveru, do NHL! (smích) Bylo to takové zvláštní. Byl jsem zklamaný z konce sezony, do toho jsem měl za sebou docela náročné cestování z Čech do Ameriky. Nějakých pět dní po vypadnutí s Libercem jsem vůbec nebyl na ledě, netrénoval jsem. Pak jsem přiletěl do Uticy, hned v ten den jsem hrál zápas a byl z toho gól a dvě asistence. Prostě sen. Měl jsem samozřejmě i dost štěstí.

Bylo už před odletem do Ameriky ve hře, že by s tebou Vancouver podepsal smlouvu?
Už předtím mě skauti viděli, takže věděli, kdo jsem a co umím. Ale na místě mě pak viděli i manažeři a trenéři a já měl možnost je přesvědčit. Když jsem tam letěl, bylo to celé nastavené tak, že letím bojovat o smlouvu. Myslím si, že teprve tam se to definitivně rozseklo, že mě podepíší.

Co ti po skvělých výkonech v Utice zástupci Vancouveru při podpisu smlouvy říkali?
Hlavně mi zdůrazňovali, že nesmím usnout na vavřínech. A v tom mají pravdu. Do NHL je to pořád ještě dlouhá cesta. Musím na sobě dál makat.

Po podpisu kontraktu už jsi toho však za Uticu moc neodehrál. Zastavily tě zdravotní problémy?
V play-off jsem se bohužel zranil. Měl jsem naražené žebro, původně měli doktoři dokonce podezření, že je zlomené. Nemohl jsem se nadechnout, pořádně otočit, zkrátka s tím nešlo hrát. Hrozně jsem chtěl na led, ale už to bohužel nešlo.

Bylo pro tebe těžké zvyknout si na užší kluziště a odlišný hokej?
Abych pravdu řekl, bylo to docela v pohodě. Neměl jsem s tím problém. Hraje se tam rychleji, dochází k mnoha soubojům. Ten hokej mě svým způsobem bavil trochu víc, než v extralize, protože se hrálo hodně ofenzivně, nahoru dolů. Nedbalo se tolik na taktiku, jako v Česku, takže to nás, útočníky, tolik nesvazuje. (úsměv)

Loňskou sezonu jsi strávil v Liberci, kolem Vánoc jsi dokonce několik utkání sehrál na farmě v Benátkách nad Jizerou. Nyní jsi hráčem Vancouveru. To musela být velmi turbulentní sezona?
Liberec mi k tomu všemu obrovsky pomohl. Musím poděkovat panu Pešánovi, že si mě sem vzal, a vůbec všem v celé organizaci. Kdybych za Bílé Tygry poslední rok nehrál, asi bychom se teď o smlouvě ani nebavili. Byla to pro mě velká škola. Vše tam fungovalo skvěle.

Pomohlo ti také zmíněné krátké přeřazení na farmu?
Měl jsem během celé sezony docela výkonnostní výpadky. Chvíli se mi dařilo, chvíli zase ne. Nakonec mi to vše evidentně prospělo.

Po sezoně podepsal v zámoří shodou okolností kontrakt také další Bílý Tygr, Filip Pyrochta. Gratulovali jste si navzájem?
Zrovna s Filipem Pyrochtou jsem byl na konci sezony docela často v kontaktu. Shodou okolností také
odehrál část sezony na farmě v Benátkách, přitom nakonec bojoval v národním týmu o mistrovství světa. A já se v té době zase rval o místo v Utice. Skončilo to tak, že jsme oba dva podepsali smlouvu v NHL. (úsměv)

Čeká tě boj o místo v nejprestižnější hokejové soutěži světa. Jaká cesta do ní vede?
Koncem srpna mě ve Vancouveru čeká kemp. Odehrajeme nějaké přátelské zápasy a potom se uvidí. Může se stát cokoliv. Zadaří se vám a můžete dostat šanci v NHL, nebo vás pošlou bojovat na farmu.

Máš už informace, kde příští ročník strávíš?
Měl bych jít spíš na farmu. Podepsal jsem tříletou smlouvu, mám tedy tři roky na to, abych ukázal, co ve mně je. Není kam spěchat, na druhou stranu se určitě chci porvat o šanci v NHL. Věřím, že se tam podívám. Samozřejmě bych se tam rád ukázal co nejdříve.

Farma Liberce, Benátky, sídlí ve stejné hale a využívá stejné zázemí, jako Bílí Tygři. Zato farma Vancouveru leží více než 4 000 kilometrů daleko. Co na to říkáš?
Docela mě to překvapilo. Po pravdě jsem původně ani nevěděl, kde konkrétně Utica leží. Podíval jsem se a zjistil jsem, že to je ve státě New York. Nedávalo mi to smysl, vždyť Vancouver je v Kanadě na západním pobřeží a New York ve Spojených státech na východním pobřeží. Ale skutečně to tak je, farma je prakticky na druhém konci Ameriky. Nechápal jsem, jak je to možné. Jsou z toho velmi náročné přelety…

Musí být jistě logisticky náročné, když pak první tým narychlo povolá hráče z farmy?
Právě o tom mi vyprávěl jeden ze spoluhráčů, jak ho v minulé sezoně povolali k prvnímu zápasu v NHL. Telefonovali mu, další den letěl hrát do Vancouveru a o den později už zase hrál v Utice. To je potom asi docela pořádná makačka. Ale za možnost zahrát si NHL to určitě stojí.

Máš za sebou velmi pestrou, ale také náročnou sezonu. Předpokládám, že si nyní jistě užíváš zasloužené volno?
To rozhodně! (úsměv) Měl jsem asi třítýdenní pauzu, potom jsem ještě letěl na týdenní kemp do Toronta, abych z toho úplně nevypadl. Hned po kempu jsem vyrazil s přítelkyní do Egypta, kde jsem mohl konečně trochu vypnout a odpočinout si. A teď už se pomalu začínám připravovat na novou sezonu.

Převzato ODTUD

Diskuze

Scroll to Top
Web vyrobili ve Webklient.cz