Search
Close this search box.

Revitalizaci parčíku v Oldřichovicích zakončil vzpomínkový akt

Slavnostním odhalením pamětní desky folkloristovi Janu Tacinovi a básníkovi Henryku Jasiczkovi a připomínkou stoletého výročí vzniku samostatného československého státu byla ve čtvrtek 25. října 2018 završena revitalizace parčíku naproti české škole v Oldřichovicích.

Parčík, v němž roste i pamětní lípa vysazená v roce 1968 u příležitosti 50 let české státnosti, získal v posledních měsících mnohem důstojnější podobu. Kromě upravené zeleně a nového památníku přibyl v této lokalitě rovněž nový autobusový záliv se zastávkou, chodník a nasvětlený přechod pro chodce, který zvýší bezpečnost dětí navštěvujících přilehlou základní školu.

Pamětní desku dvěma významným osobnostem kulturního života v našem regionu slavnostně odhalili společně primátorka Třince Věra Palkovská, zástupci místního PZKO, osadního výboru Oldřichovice a další hosté. Na vzpomínkovém aktu nechyběli ani potomci a rodinní příslušníci Henryka Jasiczka a Jana Taciny. Syn Henryka Jasiczka vážil dalekou cestu až z Austrálie.

„Prostřednictvím pamětní desky jsme vzdali hold pánům Jasiczkovi a Tacinovi. Největší síla našeho národnostně smíšeného regionu tkví v kořenech, tradicích a lokálním patriotismu. A každého, kdo se zapíše svým dílem a působením do dějin našeho regionu, je třeba si vážit. Oldřichovice jsou významnou součástí Třince a jsme pyšní na to, že jsme mohli dnes odhalit pamětní desku těmto dvěma významným osobnostem kulturního života spojeným s Oldřichovicemi. Výstavba chodníků a vodovodů je běh na dlouhou trať. Chceme postupně zvelebovat jednotlivé části města. Úprava parčíku, odhalení pamětní desky a podpora kulturního a společenského života je další krok ve zvelebování příměstských částí. Třešničkou na dortu je vybudování přechodu pro chodce a autobusového zálivu, což výrazně přispěje k bezpečnosti, zejména dětí blízké školy“ uvedla primátorka Třince Věra Palkovská.

„Otec byl velmi úzce spjat s Oldřichovicemi a velice rád sem jezdíval až do konce svého života. Jsme potěšeni, že jsme se společně s bratrem mohli zúčastnit tohoto slavnostního okamžiku a je nám ctí, že právě v Oldřichovicích byla otci odhalena pamětní deska,“ dodala dcera Henryka Jasiczka Danuta Palowská.

Krátké ohlédnutí za Janem Tacinou a Henrykem Jasiczkem:

Jan Tacina (*25.10.1909 v Oldřichovicích, †16.12.1990) byl významným etnografem, folkloristou a muzikologem. Sebrané dílo Jana Taciny je dodnes inspirací pro regionální folklorní soubory. Díky jeho celoživotní práci se mu podařilo uchovat několik tisíc textů písní, básní a tanců z oblasti Slezska a tím je zachránit před zapomněním. Svým dílem tak přispěl k zachování místní kultury a tradic. Patřil mezi protifašistické bojovníky, byl vězněn v koncentračních táborech a i v tomto prostředí se mu podařilo zachránit okolo 550 básní a písní, které dokládají tehdejší útrapy a hrůzy. Byl jedním z největších znalců písní a tanců z různých regionů Slezska, publikoval knihy a odborně zaměřené články a spolupracoval s folklorními uměleckými soubory na jejich repertoáru.

Polský básník, spisovatel a redaktor působící na Těšínsku Henryk Jasiczek (*2.3.1919, † 8.12.1976) prožil své dětství a mládí u příbuzných v Oldřichovicích. Oldřichovice považoval po celý život za svůj domov a často sem přijížděl. Vzpomínka na Oldřichovice a okolí se odráží v jeho básních či drobných literárních útvarech. Publikoval v polštině, slezském nářečí i češtině. Svým smířlivým národnostním postojem patřil mezi osobnosti, které se výrazným způsobem zasloužily o budování dobrých vztahů mezi Čechy a Poláky žijícími na Těšínsku.

Po válce působil až do roku 1957 jako šéfredaktor novin „Głos Ludu“. Od roku 1958 byl redaktorem Krajského vydavatelství v Ostravě a zakladatelem polského časopisu pro děti „Jutrzenka“. V roce 1959 ukončil studia polonistiky na Univerzitě Karlově v Praze. Spisovatel publikoval v polských časopisech pro děti v Československu a kulturně – literárním časopisu „Zwrot“. Jasiczek byl také zakládajícím aktivním členem Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), ve kterém od roku 1945 do roku 1968 vedl literárně-uměleckou sekci. Byl členem Svazu československých novinářů, Svazu slezských spisovatelů (Związku pisarzy śląskich) a Svazu československých spisovatelů. Za svou kulturně-společenskou činnost byl mnohokrát oceněn a vyznamenán (také Svazem československých spisovatelů). Během Pražského jara podporoval reformní křídlo komunistické strany. Politický postoj a veřejné projevy Henryka Jasiczka po okupaci v roce 1968 vedly k jeho odvolání z veřejného života. V Československu i Polsku byly Jasiczkovy básně v letech 1969 – 1989 zakázány.

Převzato ODTUD

Sdílejte článek

Přečtěte si také

10 zásad pro nové dětské hřiště

Dětská hřiště jsou místa, kde děti tráví mnoho hodin svého dětství. Tato prostranství by měla být bezpečná, zábavná a podporovat rozvoj dětí. Při plánování nového

Tvorba webových stránek: Webklient