Dne 27. 6. 2018 byl na jednání Výboru pro obranu PS PČR projednáván materiál Pozice delegace ČR na summitu NATO v Bruselu ve dnech 11. – 12. 7. 2018. Na tomto summitu by nás měl reprezentovat prezident republiky Miloš Zeman. Tento materiál byl připravován společně pracovníky MZV a MO. Nad tímto materiálem proběhla poměrně obsáhlá diskuse a navrhované usnesení nakonec VO schváleno nebylo.
Hlavní argumenty pro neschválení materiálu, v souladu s názorem SPD v této záležitosti, byly tyto:
Počátkem tohoto týdne zasedala Bezpečnostní rada státu, která přijala opatření, že pokud by došlo počátkem prázdnin k ostraze státních hranic Německa a Rakouska ohledně osob, které již požádaly o azyl při vstupu do Evropské unie v jiném místě, došlo by k dominovému efektu, protože by byli vráceni na české území. Z tohoto důvodu se nám předkládaný materiál jeví, s ohledem na právě probíhající summit EU a případnou potřebu rychlé ochrany hranic, jako nereálný a příliš ambiciózní. Ministerstvu vnitra aktuálně chybí minimálně čtyři tisíce příslušníků ochrany státní hranice, kteří byli propuštěni po vstupu České republiky do Schengenu v roce 2004. Armáda ČR by byla schopna dočasně a krátkodobě posílit Policii ČR. Pokud by Armáda ČR byla takto nasazena na území České republiky, nemůže docházet k neustálému posilování a navyšování počtů našich vojáků v zahraničních operacích souvisejících ze závazků vyplývajících z našeho členství v NATO a EU.
Vláda ČR se v tomto ohledu chová tak, jako bychom žádné vojáky v zahraničních operacích neměli. Závazky se plnit musí, ale přiměřeně našim schopnostem. Prvořadým úkolem naší armády je obrana území našeho státu. Podle slov NGŠ ACR genpor. Ing. Aleše Opaty naše armáda tyto schopnosti postupně ztratila a dále ztrácí. Připravujeme se na válku, která již byla.
K uvedenému materiálu jsme měli i výhrady co se týče sdílení výdajů na obranu, protože je v něm uvedeno, že v roce 2024 bychom měli dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2% HDP. Pokud by naše delegace s tímto materiálem takto předstoupila na summitu NATO, měla by v první řadě vycházet z návrhu Programového prohlášení vlády, kde cíl 2% HDP takto explicitně uveden není (místo toho tam je cíl 1,4% HDP nikoliv do roku 2020, ale až do roku 2021).
Je to Programové prohlášení vlády, která bude žádat o důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR právě dne 11. 7. 2018, a tento materiál by měl tedy toto reflektovat.
Armáda musí dostávat každý rok z rozpočtu tolik, aby je byla schopna účelně pojmout, včetně synergie akvizičního procesu a vhodnými novými jednotkami a dostatkem vycvičeného personálu a odpovídající velitelské struktury. MO a Armáda ČR není v současné době schopná utrácet za akvizice s ročním nárůstem o 10 až 15 miliard Kč. Nemá k tomu dostatek schopností z hlediska civilně správní části MO a GŠ AČR, včetně vhodného zákona, který by celý akviziční proces urychlil. Nového ministra obrany Lubomíra Metnara čeká výhledově podepsání zakázek ve výši cca 90 miliard Kč, což bude ve stávající struktuře MO a GŠ AČR velmi obtížně splnitelný úkol. Možností řešení by mohlo být opětovné zřízení Národního úřadu pro vyzbrojování, jako odborného akvizičního pracoviště MO.
V otázce spolupráce NATO – EU zastává SPD dlouhodobě názor, že je potřeba plnit všech 19 oblastí v rámci projektu PESCO, ale jednoznačně odmítáme výstavbu společné evropské armády. Otázku vztahů mezi Tureckem a Kyprem/Řeckem ponecháváme raději bez komentáře.
Máme i připomínky k adaptaci velitelské struktury NATO (PE Review), kde přetrvávají výhrady k celkovému počtu komponentních velitelství (CCs) a počtu jednotlivých organizačních prvků typu CAOC atp.
Ministerstvo obrany také nabízí do nové organizační struktury NATO dalších 19 míst. Recipročně bychom očekávali, že se některá výše zmíněná velitelství zruší a z počtů našich osob v takto rušených velitelstvích by se uhradil tento počet, čímž by k žádnému navýšení v podstatě nedošlo. V této souvislosti se jedná o významný nárůst finančních prostředků souvisejících s vysláním těchto osob a jejich zabezpečením po celou dobu jejich vyslání. Cílem by také mělo být, aby naši lidé mířili přednostně do mezinárodních štábů a nikoliv do našich národních zastoupení.
Z výše uvedených důvodů jsme se jako poslanci za SPD zdrželi předmětného hlasování a k nám se přidalo ještě dalších sedm poslanců, a tedy takto koncipovaný materiál schválen nebyl. Případným schválením tohoto materiálu bychom se veřejně přihlásili k tomu, že naše členství v NATO je nám přednější, než budování vlastních schopností obrany našeho státu. A to bude pro SPD vždy prioritou!