V sobotu 30. června přivítalo slavnostně nazdobené partnerské město Darney účastníky oslav 100. výročí založení Československa. Toto výročí se od roku 2002 slaví každoročně v tento den jako Den ozbrojených sil České republiky. Přesně před 100 lety, 30. června 1918, zde byl oficiálně vyhlášen československý stát, kterému tehdy přísahalo věrnost na 6000 legionářů.
Slavnostní přísahy v roce 1918 se zúčastnila celá řada oficiálních hostů. Vedle Edvarda Beneše a činitelů Čs. národní rady zde byl také francouzský prezident Raymund Poincaré, členové francouzské vlády, zástupci spojeneckých armád a delegace z Paříže. Prezident Poincaré předal 21. pluku prapor, který byl vyroben podle návrhu českého malíře Františka Kupky a který darovalo město Paříž. V obsáhlém projevu prezident ocenil vlastenectví legionářů a zdůraznil skutečnost, že nezaváhali, když měli „na vybranou mezi právem a násilím, mezi pravdou a lží, mezi světlem a tmou.“ Následně pěvecký sbor legií zazpíval vlasteneckou píseň Bývali Čechové a slavnostní přísahu přečetl kapitán O. Husák.
„Nebylo to diplomatické uznání československé exilové vlády de iure, mluvilo se tam o uznání Čs. národní rady jako základu příští vlády, ale v zásadě to bylo uznání rady de facto jako nejvyšší autority československých snah o samostatnost,“ vysvětlil význam tehdejších událostí historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. Novinka se z východní Francie do Československa dostávala velmi složitě. „Pořád byla válka, byla tady cenzura, ještě neexistovalo rozhlasové vysílání, kterým by domácí veřejnost o takových záležitostech mohla být uvědoměna. Existovaly určité kontakty mezi odbojem v exilu a představiteli domácího odboje, ale to bylo relativně zdlouhavé přes kurýry a neutrální země. Ti, kdo ty informace měli, se dopouštěli velezrady, takže je nemohli nějak veřejně prezentovat,“ popsal náročný proces O. Tůma.
Na památku přísahy v Darney byl v roce 1938 postaven na místě přehlídky památník, který byl zničen nacisty v roce 1940 a obnoven díky sbírkám československých krajanů v roce 1968.
Letošní oslava kulatého výročí, kterého se zúčastnilo přibližně 600 osob, byla pro veřejnost uzavřená; všichni účastníci přicestovali na pozvání velvyslanectví. Českou a Slovenskou republiku reprezentovali na nejvyšší úrovni premiéři Andrej Babiš a Peter Pellegrini. Francii měl zastupovat prezident Emmanuel Macron, který však tři dny před událostí svou účast zrušil. O důvodech jeho rozhodnutí se můžeme jen dohadovat. Jeho místo zaujala ministryně obrany Florence Parlyová. Ze Slavkova přicestovala delegace (starosta města a zástupci hasičů) vládním letadlem a dále individuálně několik osob.
Slavnost se konala za mimořádného horka – při dlouhém čekání několik osob zkolabovalo a muselo být ošetřeno. V kruhu kolem pomníku stály čestnou stráž vojenské jednotky všech tří zainteresovaných států.
Po příjezdu politiků a čestné přehlídce nastoupených vojsk následovaly projevy státníků. Andrej Babiš v projevu připomněl, že přísahou v Darney vznikla oficiálně československá armáda. Ta se podle jeho slov stala symbolem československého státu v jeho počátcích, protože byla zdrojem sebevědomí. Babiš se rovněž několikrát dovolával masarykovských tradic a snahy prvního československého prezidenta zajistit pro svou zemi demokracii a pevné ukotvení v evropském prostoru. Spolu s Pellegrinim přitom poděkoval Francii za aktivní podporu vzniku Československa.
Následného kladení věnců se zúčasnili zástupci vojenských spolků, organizací a rodinných příslušníků, mezi nimiž nechyběl ani zástupce Slavkova starosta M. Boudný. Poté vojenská hudba zahrála večerku a po minutě ticha za padlé zazněly státní hymny České republiky, Slovenska a Francie. Představitelé vlád poděkovali nastoupeným jednotkách a praporečníkům.
Po skončení slavnostního ceremoniálu u památníku se účastníci akce přesunuli do obecního sálu, aby se zúčastníli recepce pořádané velvyslanci České a Slovenské republiky. Pro zájemce bylo otevřeno blízké československé muzeum, které si mohli prohlédnout za doprovodu nového ředitele H. Comeho. V muzeu jsou mnohé obrazy, historické dokumenty, fotografie a umělecké předměty včetně repliky praporu, který legionáři dostali v červnu 1918. Mj. má zde své místo slavkovský legionář Josef Hořava.
U památníku i v obecním sále vládla velmi přátelská nálada, kterou s radostí a chutí podporovali francouzští hostitelé, např. Yves Desvernes, Régis Belgeri, Jean-Marie Diche a další. I v tento den se navazovala nová přátelství s nemalou pomocí našich občanů žijících dlouhodobě ve Francii.
