Těsně před startem minulé sezóny se v dresu Válečníků objevil 208 cm vysoký pivot Pavel Grunt. Během své první sezóny v Děčína se zapracovával do týmu, v přípravě na tento ročník je ale už důležitým článkem hry pod oběma koši. Po posledním přípravném utkání s ústeckou Slunetou jsme ho požádali o rozhovor.
• Váš přestup z USK Praha nebyl jednoduchý. O co šlo?
Za čtyři roky, které jsem odehrál v Praze v mužích, mi USK dlužil nějaké peníze. Oni to však viděli jinak. Došlo to bohužel do takového stavu, že jsem řekl, že pátý rok nenastoupím na opci a pokud mi klub nezaplatí, odejdu. Klub ale řekl, že nezaplatí, začaly dohady a skončilo to u arbitráže. Ta se pak táhla až do minulého měsíce, kdy se celý případ teprve uzavřel.
• Teprve minulý měsíc?
On byl můj případ rozdělen na dvě části. První část trvala asi tři měsíce a rozhodlo se v ní, že mohu přestoupit do Děčína za přestupovou částku danou tabulkou a nikoliv za částku požadovanou USK. Ve druhé části pak šlo o to, že mi USK nechtěl zaplatit za sluzby moji právničky a teprve před měsícem došlo k urovnání.
• To muselo být asi nepříjemné…
Bylo to hodně citlivé, protože s většinou pražského týmu nemám problémy a mrzí mě, že to muselo skončit až takhle. Ale asi nebylo jiné cesty.
• Zdržení v přestupu pak znamenalo, že jste vlastně minul přípravu s Děčínem.
USK si mě neustále nárokoval, a než arbitrážní komise rozhodla, nemohl jsem za Děčín nastoupit ani do přípravy. Připravoval jsem se tedy sám, ale to není klubová příprava. Ty dva měsíce jsem ztratil a vlastně jsem naskočil rovnou do ostrých zápasů.
Byla chybějící příprava znát?
Hodně to bylo znát. Neměl jsem fyzičku a vlastně jsem nebyl připraven hrát.
• Jaká tedy byla vaše premiérová sezóna v dresu Děčína?
Rozkoukávací (smích). Přišel jsem z pevného systému USK, kde bylo vše nalajnované tak, jak to trenér chtěl, do Děčína jako pátý pivot a bylo mi jasné, že nebudu hrát moc. Ale pak se někteří kluci zranili, a já se musel zapojit. A tady se hraje systém, ve kterém trenér také po nás chce konkrétní věci, ale kdykoliv vidíme nějakou příležitost, můžeme systém zrušit a hrát podle sebe.
• Je přechod z jednoho systému do druhého pro hráče náročný?
Je to dost složité, protože v USK jsem neuměl přemýšlet o hře v širším kontextu, což si uvědomuji každý zápas odehraný za Děčín. V USK bylo vše dané, někteří hráči byli na tohle, jiní na tamto, další byli střelci a my pro ně připravovali pozice. A to tady neplatí. Máme volnost a já třeba mohu střílet z větší vzdálenosti, což jsem na USK nemohl. Je to pro mě změna, ale jsem za ni rád.
• Když se bavíme o střelbě z delší vzdálenosti, nějaké trojky jste za Děčín už dal.
Trenér mi říká, že když jsem volný a okolnosti tomu nahrávají, mám vystřelit. Ale není to teď věc, jíž bych preferoval (smích).
• Jak jste vnímal minulou sezónu z celkového pohledu?
Vyřazení ve čtvrtfinále play-off mi přišlo jako strašná škoda. Měli jsme skvělý tým, ale Svitavy vloni hodně posílily, nakoupily cizince a nebyly jednoduché na poražení. Zaskočily nás výhrami na naší palubovce v prvních dvou zápasech a pak už to nešlo. Naše vyřazení bylo trochu překvapením, ale jen se tím potvrdilo, že celá česká liga se vyrovnává.
• Minulá sezóna skončila pro Válečníky dříve, než se čekalo. Jak jste strávil dlouhou letní pauzu?
Po sezóně jsme měli dva týdny volna, pak jsme opět trénovali do druhé půlky června. Následoval měsíc volna a individuální přípravy, ve kterém jsem spolu s Lukášem Feštrem využil nabídku klubu a s Vláďou Hojkou (kondiční specialista) chodili dva týdny trénovat v Praze, pak jsem si užil dovolenou v Itálii.
• Co obnášelo trénování v Praze?
Bylo to především o posilovně a běhání. Pracovali jsme pouze na kondičce a míč jsme neviděli vůbec. Chci být dobře připraven na novou sezónu.
• A je to znát?
Určitě ano. Cítím, že tělo je připravenější a jsem silnější. Minulou sezónu to bylo z mé strany opravdu otřesné.
• Dnes jste odehráli poslední přípravný zápas, jak tedy přípravu hodnotíte?
Odmakali jsme ji na sto procent, i když výsledkově to bylo takové nahoru a dolů. Někteří naši soupeři ale měli větší kvalitu, což byl třeba příklad Weissenfelsu, který na nás vlétl a v první čtvrtině nás převálcoval. Pak už jsme s nimi hráli vyrovnaně, ale ten úvod rozhodl.
• Jsou zápasy proti silnějším celkům přínosné?
Myslím si, že je vždy lepší hrát se silnými a kvalitními týmy, protože z toho se naučíme více. Když jsme hráli proti mladíkům z Erfurtu a vyhráli skoro o padesát bodů, zvedlo nám to sebevědomí, ale daleko víc nám například daly zápasy proti rakouskému mistru.
• V přípravě jste porazili i Nymburk, byť nebyl kompletní.
Nymburští fanoušci v hledišti se nám posmívali, že jsme porazili jejich C tým (smích). Je pravda, že domácí nebyli kompletní, ale přesto to je úspěch a nám doufám pomůže mentálně.
• Dnes jste na závěr přípravy porazili Slunetu.
Ústí jsme podle mého přeběhali. Sluneta má samozřejmě kvalitní tým, ale zdálo se mi, že nebyli tak naběhaní jako my. To bude doufám naše deviza – rychlá hra dopředu. Začátek zápasu byl super, pak přišel výpadek, ale ve třetí čtvrtině jsme Ústí přejeli a nedovolili mu takřka nic. Dnes bylo znát, že se lepšíme a věřím tomu, že se budeme ještě zlepšovat. Během prvního přípravného zápasu v Chemnitzu jsme vlastně ani neviděli své spoluhráče, nyní jsme ale mnohem dál a už víme, kdo má co dělat.
• První ostrý zápas nové sezóny vás čeká ve čtvrtek 27. září na domácí palubovce proti Levicím v rámci Alpsko-jadranského poháru. Co od tohoto duelu očekáváte?
Myslím si, že to bude těžké utkání, protože Levice vypadají velmi dobře, vždyť jsou mistrem Slovenské republiky. Sílu soupeře zatím známe jen papírově, ale určitě to nebude jednoduchý zápas. Pro diváky to ale bude zajímavý duel, ostatně jako všechny další utkání Alpsko-jadranského poháru. Doufám, že přijdou do hlediště a pomohou nám.
• Bavili jste se již o cílech do nadcházející sezóny?
Samozřejmě, že chceme být co nejlepší a dostat se co nejdále. V evropském poháru ale máme velice těžké soupeře. O Levicích jsme již mluvili, pak je tam silný maďarský celek Körmend a rakouský Graz, který loni nehrál nic moc, ale letos prý velmi posílil. Ani v české lize není nic dáno dopředu a teprve první kola ukážou sílu jednotlivých týmů.
• Vy budete hned v prvním kole hostit nováčka ligy, Královské sokoli…
Loni jsem hrál ještě první ligu za Litoměřice a s tímto týmem jsem se tam potkával. Ale s jejich postupem do nejvyšší české soutěže mužů došlo v týmu k výměně řady hráčů, mezi kterými jsou zkušení čeští borci i cizinci. Takže to bude vlastně veliká neznáma.
• A jak se těšíte na sezónu?
Moc se těšíme, protože sedm týdnů přípravy bylo dost dlouhých. Trénování už bylo dost, už chceme hrát.
