Při sledování letošního závodu Tour de France si možná čeští cyklističtí fanoušci postesknou, že nemají komu fandit, protože se ho letos neúčastní žádný český závodník. A ještě více třeba kvůli tomu zavzpomínají, jaké to bylo, když se konal oblíbený Závod míru.
Pro někoho to možná byla propaganda tehdejšího režimu nejenom v Československu, ale i u spolupořadatelů z NDR a Polska. Jiný to vnímá negativně jako začátek dopingu v cyklistice, který se pak přenesl do profesionálních řad.
To všechno je pravda, přesto to nepřehluší ty hezké vzpomínky, kdy člověk odpoledne usedal k televizi a zapínal druhý program a fandil Michalu Klasovi, Josefu Regecovi či později Pavlu Padrnosovi. Ale i zahraničním závodníkům jako třeba famózní (díky dopingu?) trojce z NDR Uwe Amplerovi (nejvetší sportovní hrdina v dětství autora tohoto článku), Uwe Rabbovi či Olafu Ludwigovi. Člověku jistě ještě vytanou na mysli jména jako Abdužaparov, Jaskula či Spruch.
Závod míru se jel poprvé v roce 1948. Nejdříve se jezdilo z Prahy do Varšavy či obráceně. Za čtyři roky se přidala Německá demokratická republika. Až na dvě vyjímky (1985 v Moskvě a 1986 v Kyjevě), se vždy začínal závod v Praze, Varšavě či Berlíně.
Po roce 1989 sláva tohoto závodu uvadala. Od roku 1993 se jelo několik etap v Německu či Polsku, ale organizátorem byla jen v Česká republika. Naposledy se jel Závod míru v roce 2007, poté z finančních důvodu se už neuskutečnil.
V celkové historii se češí (či slovenští) závodníci dostali na nejvyšší stupínek sedmkrát – Jan Veselý (1949), Jan Smolík (1964), Vlastimil Moravec (1972), Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Ondřej Sosenka (2002).
Nejvíce prvenství (4x) získali Uwe Ampler (NDR) a Ryzsard Szurkowski (Polsko).
V současných letech se koná jen Závod míru juniorů.
A propo, při závěrečném defilé nejlepších cyklistů Tour de France bude přece jenom Česká republika pomyslně přítomna. Vítěz celkové klasifikace získá cenu navrženou a vyrobenou v české sklářské firmě Lasvit.
