Zatímco Roman Will i Radan Lenc už se na reprezentační sraz podívali, pro Dominika Lakatoše půjde na nadcházejícím kempu národního týmu o premiéru mezi dospělými. Do Přerova míří plný očekávání a odhodlání. „Do všeho půjdu naplno, chci se předvést,“ hlásí.
Jaké je obdržet poprvé pozvánku do seniorské reprezentace?
Je to neuvěřitelné. Vždycky jsem snil, že mě jednou do národního týmu pozvou. Povedlo se mi to už v mládežnických kategoriích a pokaždé jsem si postupně kladl vyšší cíl. Když jsem byl ve dvacítce, doufal jsem, že se jednou podívám i do dospělé reprezentace. No a teď tam najednou z ničeho nic jsem. Strašně moc se na kemp těším. Rád bych trenéry zaujal a dal o sobě vědět. Dám do toho vše, co ve mně je.
Kdo tě o pozvánce do reprezentace informoval?
Vyšla nominace a já to ani nesledoval, protože jsem neměl sebemenší potuchu, že by mě trenéři mohli vybrat. Najednou mi začali psát kamarádi nebo rodina, že gratulují, přitom já pořádně nevěděl, o co jde. Tak jsem otevřel nominaci a najednou jsem zahlédl své jméno. Měl jsem obrovskou radost. Je to pro mě velká čest podívat se do reprezentace.
Vidět své jméno napsané po boku dalších reprezentantů, to musí být jistě příjemný pohled?
Rozhodně. Všichni hráči, co tam jsou, jsou nesmírně kvalitní. Pro mě je obrovská pocta, že mezi nimi mohu být. Jedu tam s pokorou, ale plný odhodlání. Nechci se ničeho bát, naopak chci trenérům ukázat, co ve mně je. Rád bych předvedl co nejlepší výkon.
Byl jsi už v kontaktu s novým reprezentačním realizačním týmem?
S nikým jsem ještě osobně nemluvil. Jenom jsme si zprávou potvrdili, že dorazím, a to je zatím vše. Na vzájemné poznávání budeme mít příští týden dost času. (úsměv)
Zjišťoval jsi už, co tě čeká? Z mládežnických reprezentací sice máš dostatek zkušeností, na sraz dospělého národního týmu však vyrazíš poprvé.
Po pravdě zatím nevím, co se tam bude nebo nebude dít. Ale ať po mně bude kdokoliv cokoli chtít, půjdu do toho na sto procent.
V létě jsi prožil hořké okamžiky, když jsi měl zamířit na kemp týmu New York Rangers, ale na posledním tréninku před odletem ses zranil a zůstal jsi tak doma. Bereš nyní pozvánku do reprezentace jako takové zadostiučinění?
Je to zase trochu něco jiného. To s kempem Rangers sice bolelo, ale už se k tomu nechci moc vracet. Mám před sebou celou novou sezonu, nyní mě čeká reprezentační sraz… Velkých věcí můžete dosáhnout jedině po malých krůčcích. Věřím, že tohle je jeden z nich.
Právě postupné kručky jsi už zmiňoval. Po pozvánce do reprezentace do 20 let to byla dospělá reprezentace, tam jsi byl teď také nominován. Co by měl být další?
Zatím jedu na přípravný kemp. Rád bych si časem zahrál také třeba na Euro Hockey Tour, zkrátka bych chtěl nastoupit za národní tým do ostrého utkání. To je mým dalším snem. Snad to vyjde a budu mít jednou tu čest v zápase obléknout přes hlavu dres národního týmu.