Zavádění technologií pro jednodušší parkování nebo hospodárnější osvětlení v kampusu na Borech, to jsou první kroky nově se rozbíhajícího projektu Smart Campus v areálu Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) na Borech. Univerzita chce nabídnout kampus jako místo, kde mohou firmy a města chytré technologie a jejich propojení testovat.
„Kampus splňuje v mnoha ohledech parametry modelu města, takže skýtá možnost testovat chytré technologie v menším měřítku,“ vysvětlil Petr Kašpar z katedry technologií a měření Fakulty elektrotechnické (FEL) ZČU, která je iniciátorem projektu Smart Campus, do něhož je zapojeno všech devět fakult ZČU, včetně výzkumných center technických fakult, výzkumného centra NTC (Nové technologie – výzkumné centrum) i dalších pracovišť servisního charakteru.
Smart Campus přináší velkou příležitost firmám, které chtějí vyzkoušet svá chytrá řešení v malém měřítku a získat zpětnou vazbu, jak jejich technologie fungují, zda a za jakých podmínek jsou kompatibilní s jinými systémy a další užitečné informace. Také města, která chtějí být „smart“, mají možnost vidět zvolená chytrá řešení v praxi, a to i v různých kombinacích, a rozhodnout se na základě získaných zkušeností a po poradě s odborníky. Kromě toho je jak pro univerzitu, tak pro města i firmy prospěšné propojení lidí z praxe a z akademické sféry, které může podnítit vzájemnou spolupráci v mnoha dalších oblastech.
První oblast, v níž univerzita začala fungovat jako „živá laboratoř“, je chytré parkování. „Domluvili jsme se už s některými dodavateli, že budeme testovat jejich systémy, které pak integrujeme dohromady,“ popsal Petr Kašpar s tím, že systémů chytrého parkování je mnoho – od indukčních smyček přes kamerové systémy až po ty, které využívající senzory geomagnetického pole.
Prvních deset parkovacích senzorů bylo na parkoviště před FEL nainstalováno koncem srpna. Jedná se o kompaktní a programovatelné jednotky vybavené elektronikou, která detekuje obsazenost místa. Rádiová část jednotky vysílá informaci o tom, zda auto právě na místo přijelo, či z něj odjelo. Senzor je zapuštěn do země. Baterie jednotky má garantovanou životnost pět let. Přibývat budou postupně další parkovací systémy, fungující na různých principech. Výstup pro řidiče bude jeden a způsob předání by měl podle Petra Kašpara odpovídat technologickému vývoji: „V dnešní době, kdy moderní auta mají v palubních systémech počítače, můžeme informovat řidiče pomocí aplikace, která mu sdělí, kde přesně volné parkovací místo je, a navede ho k němu.“
Parkovací senzory jsou prvním viditelným výstupem projektu Smart Campus, nutné úvodní kroky už vědci podnikli v dubnu loňského roku. Byla nainstalována sít pro internet věcí LoRaWAN, která v kampusu dokáže z různých míst sbírat data, a ve spolupráci s Technologickým centrem Písek byl vytvořen cloudový systém, tedy úložiště pro příjem, ukládání a zpracování dat z různých zdrojů. Nad tímto cloudovým systémem vznikne nástroj, který data otevře. Univerzita plánuje některá data zveřejňovat široké veřejnosti, zbylá budou určena vymezeným skupinám uživatelů.
Další oblast, kde chtějí odborníci ze ZČU testovat smart technologie, je osvětlení. Zatímco dnes se lampy v kampusu spínají centrálně, v budoucnu by samy regulovaly svícení a jeho intenzitu podle aktuálního osvětlení a podle pohybu osob v okolí. Sloupy s osvětlením by byly pod stálým napětím, čímž by zároveň vznikla nová infrastruktura, která umožní rozšířit wi-fi na venkovní prostranství v kampusu, osadit sloupy centrální jednotkou pro chytré parkovací senzory nebo jinými typy senzorů, které budou měřit například různé parametry ovzduší.
