Plzeňský primátor Martin Zrzavecký dnes udělil Čestné občanství města Plzně sochařce Marii Uchytilové-Kučové in memoriam. Při slavnostním setkání na plzeňské radnici u příležitosti oslav stého výročí vzniku samostatného Československa dále také ocenil pět významných osobností historickou Pečetí města Plzně. Plaketu obdrželi sochař a medailér Břetislav Holakovský in memoriam, pedagog a filmový publicista Jan Kastner in memoriam, letec 310. čs. stíhací peruti Josef Prokopec in memoriam, dlouholetý režisér Historických víkendů v Plzni Ladislav Silovský a operní zpěvačka a hudební pedagožka Lilka Rybářová Ročáková.
„Stojím tu s velkou pokorou před těmi, kteří budou oceněni. Jsou to lidé, kteří dokázali svou pílí, skromností, úsilím a nadšením pro práci to, že to dává smysl. Že dává smysl se věnovat společnosti s plnou vervou, s plnou odpovědností,“ uvedl ve svém proslovu primátor města Plzně Martin Zrzavecký.
Čestné občanství, které je nejvyšším čestným osobním vyznamenáním udělovaným městem Plzeň, získala sochařka a medailérka Marie Uchytilová-Kučová in memoriam. Uděleno jí bylo za celoživotní činnost a nikdy neustávající aktivity na poli sochařství a medailérství. Akademická sochařka (1924 – 1989), jež žila v Plzni v letech 1927 až 1949, ztvárnila busty a plastiky mnoha významných českých osobností a nepřeberné množství plastik různých žánrů a velikostí, vytvořila také pomník lidických dětí. Je autorkou řady pamětních medailí a československé jednokorunové mince s dívkou sázející lípu, která byla v oběhu v letech 1957 až 1993 a do které se autorce tajně podařilo zakomponovat skryté motivy, například reminiscenci na obnovu lípy od Masarykova pomníku v Plzni. Ten byl spolu s lípou zničen v roce 1953 v důsledku protestů proti režimu reagujících na tzv. měnovou reformu a obnoven, včetně lípy, až po revoluci.
Pečeť města Plzně získaly následující osobnosti:
Břetislav Holakovský in memoriam za dlouholeté zásluhy v oboru sochařství a medailérství. Akademický sochař (1926 – 2018), který se po vysokoškolském studiu usadil v Plzni, zůstal západočeské metropoli věrný do konce života. V 70. letech vyučoval v plzeňské Lidové škole umění. V 60. letech byl spoluzakladatelem a členem skupiny moderního realismu. Pro západočeský kraj vytvořil řadu realizací v podobě reliéfů, komorních i monumentálních plastik. Věnoval se také portrétní tvorbě, vytvářel medaile a plastiky. S mnoha jeho díly se mohou setkat obyvatelé Plzně po celém městě, ale i v dalších městech Plzeňského kraje. Asi jeho nejznámějším dílem je medvědí sousoší ve tvaru prolézačky, které vítá u vchodu návštěvníky zoo.
Jan Kastner in memoriam za jeho přínosné působení ve Filmovém klubu Plzeň a jeho dlouholeté pedagogické působení. Jan Kastner (1954 – 2017) celé generace Plzeňanů inspiroval tím, jak je dlouhodobým vedením filmového klubu přiváděl k vynikajícím filmovým dílům, jak jim otevíral svět filmového umění. Podílel se na obnovení filmového festivalu Finále, pracoval pro Český rozhlas Plzeň jako moderátor i redaktor. V roce 2014 jej ministr kultury ČR jmenoval do funkce experta Státního fondu kinematografie ČR, byl předsedou Asociace českých filmových klubů, reprezentoval Českou republiku jako porotce mezinárodních filmových festivalů. Jan Kastner byl také pedagogem, mimo jiné učil na Západočeské univerzitě v Plzni.
Josef Prokopec in memoriam za jeho nasazení u 310. čs. stíhací peruti a za hrdinství a odvahu, které prokázal za druhé světové války. Plukovník Josef Prokopec (1919 – 2010) se v Plzni vyučil lakýrníkem a písmomalířem. Na jaře 1937 vstoupil do Západočeského aeroklubu, v říjnu 1937 ukončil pilotní výcvik. V červenci 1939 odešel do Polska, kde začínal československý zahraniční odboj. Po porážce Polska byl zajat sovětskou armádou. Po více než roční internaci v SSSR se s ostatními letci dostal do Velké Británie. Tam vstoupil do Královského letectva. Od ledna 1944 létal u 310. čs. stíhací peruti. Účastnil se doprovodů bombardérů, ochrany konvojů a útoků na pozemní a námořní cíle i letecké činnosti při invazi v Normandii. 26. září 1944 při startu praskla jeho Spitfiru pneumatika a po nouzovém přistání u letiště byl zraněn. 28. října 1944 byl převelen k 312. čs. stíhací peruti, u které setrval do konce války. V roce 1991 byl rozkazem prezidenta republiky rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka. Byl členem plzeňské odbočky Svazu letců ČR, členem Leteckého historického klubu Plzeň a čestným členem Aeroklubu Plzeň – Letkov. V těchto plzeňských leteckých spolcích se aktivně zapojil do činnosti, pomáhal propagovat letectví.
Ladislav Silovský za dlouholeté zásluhy při organizaci Historických víkendů. Stál u založení skupiny historického šermu Gotika, podílel se na realizaci velkohry Saracénský čert aneb Husité před Plzní v rámci oslav 700. výročí založení Plzně, je autorem a spoluautorem několika publikací. Režisérem Historických víkendů, které pořádá Nadace 700 let města Plzně, je od roku 1995. „Dostal jsem nabídku, abych se podílel na realizaci Historických víkendů. Konkrétně na scénářích, režii a také na secvičování hromadných akcí během slavností. Splnil se mi tak velký sen přivézt k životu jedinečné příběhy z dějin Plzně,“ uvedl Ladislav Silovský.
Lilka Rybářová Ročáková za zásluhy v Divadle J. K. Tyla a dlouholetou pedagogickou činnost. Po ukončení Pražské konzervatoře pokračovala ve studiu na AMU. Během studia přijala angažmá do Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde byla 25 let přední sólistkou a reprezentovala vysokou kvalitu plzeňského divadla na mnoha pódiích. Během své pěvecké dráhy nastudovala stěžejní role českého repertoáru a řadu rolí světového repertoáru, např. devět hlavních rolí v operách G. Verdiho a J. Pucciniho. Roli Madame Butterfly vytvořila nejen ve dvou inscenacích v Plzni, ale též v Národním divadle v Praze, jehož byla stálým hostem. V roce 1988 založila Pěvecké oddělení plzeňské konzervatoře, kde učila 25 let operní zpěv a později také operní herectví. Byla stálým hostem Národního divadla v Praze, hostovala také v Brně, Olomouci a Ústí nad Labem. V současné době se věnuje operním a muzikálovým představením na Malé scéně Nového divadla pro děti. Ve vlastní úpravě opery i muzikál režíruje, navrhuje scénu a také kostýmy.