Město Nový Bor ve spolupráci s městem Rumburk a Československou obcí legionářskou připravuje rozsáhlý vzpomínkový program u příležitosti 100. výročí Rumburské vzpoury. Ta byla největší vzpourou v českých zemích během první světové války, kdy se na téměř sedm stovek vojáků v roce 1918 vzepřelo rakouské armádě. Akce budou probíhat v průběhu května a připomenou nejen samotnou vzpouru, ale i její ozvěny historické i současné.
„Je třeba si připomínat osobní statečnost vojáků, kteří si byli vědomi, že při neúspěchu celé vzpoury zaplatí vlastním životem, přesto se vzepřeli útlaku a pokořování,“ vyzdvihl statečnost a odhodlání vojáků starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.
Všichni, kteří mají dostatek odvahy i fyzických sil, se mohou vydat v sobotu 12. května 2018 na 3. ročník dálkového pochodu Po stopách Rumburské vzpoury. „Z rumburského Lužického náměstí po registraci v 8 hodin vyrazí do Nového Boru po stopách vzbouřenců pěší i cyklisté, cíl je na koupališti v Novém Boru. Zde pořadatelé s občerstvením počkají na poslední příchozí do 20 hodin. Na trať se každý vydává po zvážení vlastních možností a na vlastní zodpovědnost,“ upřesňuje vedoucí odboru školství, kultury a sportu na novoborské radnici Alena Forgáčová. Při prvním ročníku vyrazilo na trať čtyřicet odvážlivců, v loňském roce jejich počet již překročil stovku.
Hned následující víkend 19. a 20. května proběhnou hlavní vzpomínkové akce. V sobotu 19. května dějištěm oslav bude Rumburk. Návštěvníci se mohou těšit na rekonstrukci bitvy československých legionářů na Transsibiřské magistrále u Zlatoustu 1918, velký pochod městem a bohatý doprovodný program. Nový Bor do sobotního programu přispěje v podvečer promítáním filmu TGM Osvoboditel režisérky Věry Chytilové v městském kině. Neděle 20. května pak bude patřit oslavám v Novém Boru. Ty začnou v 9 hodin na vlakovém nádraží, kde v roce 1938 zahájili pochod čsl. legionáři. „Kromě pochodu městem na Lesní hřbitov, kde proběhne pietní akt u pomníku rumburských hrdinů, pro návštěvníky například připravujeme setkání s dokumentaristou Stanislavem Motlem, ukázky výzbroje a výstroje legionářů i slavnostní odhalení pomníku prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi u ZŠ U Lesa,“ vypočítává Alena Forgáčová.
Po celý následující týden od 20. do 27. května si mohou zájemci přijít prohlédnout Legiovlak na vlakové nádraží v Novém Boru v rámci projektu Legie 100. Legiovlak je replikou legionářského vojenského ešalonu z let 1918 – 1920, s nímž se českoslovenští legionáři přesouvali bojem s bolševiky po Transsibiřské magistrále. Pojízdné muzeum obsahuje 13 vozů, v nichž na návštěvníky čeká věrné vybavení, legionáři v dobových stejnokrojích i originální exponáty, to vše doplněné stovkami fotografií mapujících historii čs. legií. Vlaky sloužily jako pojízdná kasárna a staly se do roku 1920 domovem našich vojáků na Rusi. Prohlídky jsou zdarma a budou ve všední dny probíhat od 8:00 do 18: hod. a o víkendu od 9:00 do 19:00 hod.
Květnové oslavy završí společné setkání v den popravy vzbouřenců v Novém Boru v úterý 29. května v 18 hodin. „Po krátké besedě v Navrátilově sále se vydáme do prostoru popraviště uctít památku těch, kteří položili své mladé životy za přesvědčení o nesmyslnosti válečného běsnění a v touze po jeho ukončení,“ doplňuje Alena Forgáčová s tím, že pozvání na besedu přijal českolipský historik Mgr. Ladislav Smejkal. „Společně si tak připomeneme osudy vzbouřenců, jejich odkaz i následné budování pietních míst připomínajících tuto významnou událost s tragickým koncem,“ dodává Alena Forgáčová.
Rumburská vzpoura
Pětašedesát českých vojáků praporu 7. střeleckého pluku rakousko – uherské armády v Rumburku odmítlo poslušnost německým důstojníkům. Důvodem byly mimo jiné špatné podmínky, nedostatek jídla i to, že jim velení nevyplácelo žold. Proto 21. května 1918 obsadili velitelství, pošty, nádraží a velkou část Rumburku. Přidalo se k nim zhruba 600 vojáků a také dobrovolníků. Chtěli se spojit s českými vojáky v České Lípě, dojít do Prahy a tam dosáhnout ukončení války.
Jejich plány ale ukončil střet s vojskem pod Chotovickým kopcem u Nového Boru. Vůdce povstání Stanko Vodičku, Františka Nohu a Vojtěcha Kováře zastřelili 29. května 1918 v časných ranních hodinách, stejný den večer čekala kulka ještě na Jakuba Bernarda, Jiřího Kováříka, Jakuba Nejdla, Františka Poura, Jana Pelnáře, Antonína Šťastného a Jindřicha Švehlu. Pod novoborskou Sokolovnou, na místě posledních střetů s rebely, utrpěl smrtelná zranění Vojtěch Krumpos. Právě jeho hrob objevil vloni, po 99 letech od událostí, Josef Doškář, člen místních legionářů, na novoborském Lesním hřbitově.
