Informace o plánované výměně části stromů během revitalizace Jiráskova náměstí vyvolaly u některých občanů znepokojení. Zásahy do zeleně a povrchů jsou však vedle naplnění dalších požadovaných funkcí důležité i pro zlepšení podmínek mnoha dnes neprosperujících stromů. Klíčová je částečná obměna jejich věkové skladby tak, aby se z nich mohli těšit nejen současní obyvatelé, ale i další generace. Každý strom je v projektu pečlivě prověřován, celkový počet prochází zevrubným hodnocením. Množství stromů po revitalizaci vzroste ze 136 na 160.
„Čtyři roky připravovaný projekt obnovy Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni od počátku vnímáme jako novátorský. Stavíme na intenzivní komunikaci s obyvateli a na zapojení odborníků z mnoha odvětví. Novátorský je i v rozsáhlé preventivní péči, která se dostane ponechávaným stromům. Aktuální vlnu zájmu chápeme jako příležitost se o projektu bavit ještě šířeji, vyslechnout si případné obavy lidí a vyjasnit si některá nedorozumění,“ řekl technický náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.
Z hlediska zeleně je největší současnou hrozbou u Jiráskova náměstí chybějící zastoupení perspektivních mladých dřevin. Stromy rostou na špatném podloží (štěrkopísky, suť, jílová deska), leckde jsou zalité v asfaltu. Nemají dostatek vody a jsou náchylnější k nemocem. Tato situace se projevuje i na jejich neobvykle malém vzrůstu. Právě s těmito riziky návrh mimo jiné pracuje a chce zachovávaným i novým stromům vytvořit takové podmínky, aby nestrádaly. Pomoci má třeba výměna podloží nebo propracovaný systém hospodaření s dešťovou vodou včetně úpravy spádování ploch, aby se co nejvíce srážek dostalo ke stromům.
V celém území se nachází 136 stromů. Zhruba dvě desítky z těch, které byly zvažovány k nahrazení, lze určitě ponechat. Jiné kvůli výměně povrchů či zdravotnímu stavu zachovat nepůjde, ale o to více stromů se dosadí v hlavní ploše i po obvodu celého náměstí. Celkově půjde až o 117 nových stromů. Podstatné je, že budou sázeny vzrostlejší stromy, do lepšího podloží, a lidé nebudou muset čekat na stín jejich korun dlouhé roky. „Během posledního setkání s obyvateli nám lidé potvrdili, jak významnou roli pro ně hrají na Jiráskově náměstí kaštany. Znovu tedy uvažujeme, že i přes možná rizika bude centrum náměstí dosazeno opět kaštany a nikoli okrasnými třešněmi, jak jsme v jedné variantě navrhovali,” uvedl architekt Ondřej Synek z atelieru re:architekti, který porota architektonické soutěže vybrala jako nejkvalitnější právě z hlediska celkového zlepšení fungování náměstí.
„Některé možnosti, kde půjde zásahy do zeleně zmírnit, byly naznačeny už na posledním veřejném setkání,“ doplnil Jan Fluxa, místostarosta městského obvodu Plzeň 2-Slovany. „Ty nyní architekti prověřují a zpřesňují. V polovině září pak chceme pozvat na speciální schůzku všechny občany, kteří mají z revitalizace Jiráskova náměstí obavy,“ uvedl.
Ředitelka Jitka Přerovská z Nadace Proměny Karla Komárka, která projekt zaštiťuje odborně i finančně, uzavírá: „Ze zkušeností z jiných parků, jejichž obnovu jsme podpořili, víme, že kácení je vždy citlivá věc. Úspěšná a lidmi oblíbená revitalizace litoměřických Jiráskových sadů, nábřeží Loučné v Litomyšli nebo třeba broumovské Alejky, kde se obnovovala dokonce celá jírovcová alej, ale mluví ve prospěch návrhu. Vedle potřebné spolupráce s obyvateli si stejně významně vážíme i spolupráce s odborníky, kteří se danou problematikou zabývají dlouhodobě a jsou v jistém slova smyslu vizionáři. To se nám vždy osvědčilo, stejně jako se městům osvědčuje při obnově veřejného prostoru myslet i na budoucí generace.“
