Rožnovská radnice na veřejném projednávání představila široké veřejnosti plán a postup prací na budování nového kulturního centra města. Přítomní Rožnované pak se starostou města i projekční firmou diskutovali o některých otázkách souvisejících s novým městským kulturním stánkem.
Starosta Rožnova Radim Holiš, architekt města Jan Horký a zástupci projekční kanceláře Archteam z Brna
architekti Milan Rak a Alena Režná představili ve středu 7. března zájemcům kompletní projekt nového kulturního centra města. Do kina Panorama zamířilo na 150 Rožnovanů, kteří při prezentacích získali všechny dostupné a relevantní informace.
„Dnes jsme se sešli s cílem ukázat lidem, do jaké fáze se dostal projekt nového kulturního centra města. Vzhledem k tomu, že se objevila řada dezinformací, je potřeba připomenout, jak se celý projekt od začátku připravuje, v jaké jsme nyní fázi, a jaké budou další kroky,“ uvedl při zahájení veřejného projednávání starosta města Radim Holiš.
„Velmi stručně a zjednodušeně. Historie projektu sahá do roku 2015, kdy byla provedena analytická část potřeb města, v roce 2016 se uskutečnila příprava zadání a ve dvou kolech následně proběhla architektonicko-urbanistická soutěž, do které bylo dodáno 13 návrhů. S vítěznou firmou se poté domluvily podmínky smlouvy, cena, termíny a také podrobnosti, v jakých částech bude touto firmou celý projekt zpracován,“ uvedl architekt města Jan Horký.
Celý projekt realizace kultního centra města je rozdělen na tři fáze: zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provádění stavby. „Momentálně je podaná žádost o územní rozhodnutí. Územní řízení je ale bohužel přerušeno, protože se potýkáme s pozemky na ulici Bezručova, které jsou ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. My zde potřebujeme dělat přeložky sítí, nové přípojky, ale úřad nám nechce schválit věcná břemena a tak nyní probíhá relativně složitá jednání o převodu majetku mezi městem, krajem a státem. Územní řízení tedy prozatím nepokračuje, ale v další dokumentaci pokračujeme, projektujeme tak, abychom zbytečně neztratili čas, a nyní se tedy tvoří souběžně s územním řízením dokumentace pro stavební povolení,“ popsal starosta Rožnova Radim Holiš. „Už dnes jsme tedy lidem ukázali, jak asi budou vypadat interiéry, jaké velikostně bude dispoziční řešení, jak bude budova vypadat vzhledově a také jak bude zasazena do okolního terénu,“ doplnil starosta Holiš s tím, že je potřeba vyvrátit některé dezinformace týkající se finanční náročnosti celé stavby. „My jsme na zastupitelstvu města při zadání architektonické soutěže řekli, že celé kulturní centrum bude stát do 110 milionů korun bez DPH. Tato částka byla zastropována v architektonické soutěži a je nepřekročitelná. Co se na základě doporučení odborníků změnilo, a co nemohlo být součástí původního nacenění, byla skutečnost, že budovu chceme postavit v tzv. pasivním standardu, abychom na její realizaci mohli získat dotaci. Na tomto doporučení se shodli ještě před architektonickou soutěží členové poroty s tím, že doporučili takový tvar budovy, který by realizaci v pasivním standardu umožňoval. Toto zadání ale nemohlo být již architektonické soutěži, protože jsme samozřejmě nevěděli, jaké budou použité konstrukce, skladby konstrukcí, vnitřní instalace, plochy prosklení a další. Tady se náklady na stavbu zvednou o přibližně 7 milionů korun, ale následně výrazně ušetříme za provoz. A v architektonické soutěži také nebyly specifikovány divadelní technologie. Ty dělají přibližně dalších 25 milionu korun. O tyto dvě částky se projekt a nacenění budovy změnilo a zastupitelstvo města to takto odsouhlasilo. Dohromady jsme tak nyní na částce cca 142 milionů korun bez DPH,“ vysvětlil Radim Holiš a doplnil, co naopak v této ceně není. „Uvedená částka neobsahuje bourací práce, přeložení sítí, o kterých se postupně dozvídáme, vybudování nové trafostanice a vybudování propojky mezi kulturním centrem a parkovištěm u polikliniky,“ uvedl Radim Holiš. „Nyní připravujeme projekt a dále prověřujeme, zda bude pro město výhodnější, když bude realizaci stavby kulturního centra řešit samo nebo tuto realizaci svěří některé své společnosti. To kvůli daňovému zvýhodnění,“ uzavřel Holiš.
Po představení projektu kulturní ho centra města proběhla široká diskuse, ve které se přítomní občané ptali především na parkování kolem nového kulturního centra na na to, zda zde bude dostatečná kapacita míst. Diskutovalo se také o kvalitě sedaček nebo o tom, kolik bude stát roční provoz celého objektu.