Rada hl. m. Prahy využila své zákonodárné iniciativy a projednala návrh novely zákona o památkové péči. Ta by měla pomoci urychlit práce na obnově kulturních památek a nemovitostí, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se na památkově chráněném území. Návrh musí ještě schválit zastupitelé.
Rozhodování orgánů státní památkové péče by do budoucna nemuselo nutně podléhat vyjádření Národního památkového ústavu. Hlavním smyslem navrhované změny je urychlení prací na obnově některých kulturních památek a nemovitostí v centru Prahy.
„Z našeho pohledu je současné znění příliš komplikované. Proces povolování je dvoustupňový, přičemž definitivní slovo už dnes mají magistrátní památkáři. Jde tedy hlavně o zjednodušení celého procesu,“ vysvětluje primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.
Podle současné právní úpravy má vlastník kulturní památky, zamýšlí-li provést údržbu, opravu nebo jinou úpravu kulturní památky, povinnost předem si vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Jde-li o národní kulturní památku, tak si musí zažádat o závazné stanovisko krajského úřadu. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností má ale i vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je například v památkové rezervaci či zóně. To by měla novela také změnit.
„V podstatě ubude jeden byrokraticky krok, který je zjevně navíc, protože o ochranu památek se stará už odbor památkové péče. V Praze je teď situace taková, že Národní památkový ústav mnohdy nerespektuje lhůtu stanovenou zákonem, a tím se celé řízení nesmyslně prodlužuje. O novele bude rozhodovat ještě zastupitelstvo a já věřím, že ji podpoří, protože to je něco, co reálně městu může pomoci,“ doplňuje primátorka Krnáčová.
