Není tolik na očích, ale jeho práce si musí každý hráč velmi vážit. David Merc se stará o pohodlí karlovarského A-týmu již tři sezony, od nové sezony navíc masér a kustod Áčka Energie povýšil i k reprezentaci do 16 let.
Jak jste se k této práci dostal?
Já jsem v Energii dvacet let, dříve jsem pracoval jako ledař. Asi před osmi lety mě oslovil trenér Václav Eismann, protože jsem měl masérský kurz, začal jsem masírovat dorostence, juniory. Pak přišla MHL a přes druholigový Baník Sokolov jsem se dostal ke karlovarskému áčku.
Co všechno je náplní vaší práce?
Masíruji, starám se o rehabilitaci, vířivku, saunu. Poté příprava pití, jídla a vše možné okolo.
Co vás na práci nejvíce baví?
Ta sranda v kabině, být s kluky.
Pomáhají vám někdy hráči?
Určitě, hlavně ti mladí. Ani nemusím nikoho prosit, sami se nabízejí. Hlavně, když někam jedeme, tak nanosit vše z autobusu a do autobusu. Není problém v tomto.
Kdo má v kabině nejvyšší požadavky na přípravu věcí?
Tam jsou všichni skromní, nikdo nemá žádné speciální požadavky. Pokorní a skromní, nikdo nevybočuje.
Nově budete kustod u reprezentace do šestnácti let…
Těším se na to! Sám ani nevím, jak jsem se k tomu dostal (úsměv). Oslovili mě, je asi dobré být ve správnou dobu na správném místě. Nerad mluvím o sobě, je to asi zásluha týmu. Byl jsem letos v dobrém mužstvu.
Máte nějaké další cíle? Například reprezentační A-tým?
Cíle osobní nemám žádné. Nerad mluvím o sobě, takže play-off s Energií.
Během baráže jste zaujal zelenými vousy. Kdo s tímto nápadem přišel?
Vymyslel jsem si to sám. Chtěl jsem to nějak ozvláštnit, nastříkali mi to Venca Skuhravý s Danem Kubelkou (videokoordinátor). Chtěl jsem k tomu překecat skoro všechny, ale nikdo nechtěl.
Bylo na stadionech WSM ligy těžší připravit hráčům stejny komfort, na který byli zvyklí z extraligy, potažmo KV Areny?
Rozdíl byl obrovský, ale my jsme byli pokorní, nikdo neremcal. Brali jsme to naopak jako výhodu, když jsme si v play-off a baráži říkali, že už se tam nechceme vracet, nechceme hrát na stadionech bez střechy a nějakých kluzištích. Pojďme proto udělat všechno, abychom se vrátili zpátky do extraligy.
Jaká byla chemie v týmu? Zdálo se, že vše fungovalo skvěle.
Paráda, jelo to víceméně samo, výborná nálada. Tak když se vyhraje šestnáct zápasů z dvaceti, tak ta nálada je výborná, nebylo potřeba dělat nic zvláštního.
Spousta příznivců si pamatuje i váš facebookový blog z dob juniorské MHL. Proč už s nim nepokračujete? Neplánujete s tím znovu začít?
Zřejmě s tím znovu nezačnu. V té chlapské kategorii je to jiné, trochu více soukromí a není moc co fotit. V Rusku bylo plno věcí na focení. Momentálně neplánuji, že bych se k tomu vrátil.
Práci kustoda si dělíte s Vojtěchem Polákem. Jak si ji dělíte a jak si rozumíte?
Výborně, vhodně se doplňujeme. Vojta Polák má na starosti broušení bruslí a obecně ty technické záležitosti, výstroj. Já mám na starosti rehabilitaci, pití a přípravu šatny.