Search
Close this search box.

Ladislav Láska hodnotí uplynulý rok B týmu florbalového klubu

Mužský B tým si o víkendu připsal poslední zápasy v divizi A a zakončili svoji sezónu. V sezóně je potkala spousta dobrých zápasů, které vystřídaly výsledkově slabší. Zhodnocení uplynulého roku přinesl trenér týmu Ladislav Láska.

Jaké byly cíle do této sezóny? Jak hodnotíš uplynulou sezónu?

Jedním z hlavních cílů byla lepší spolupráce s naším A týmem. Chtěli jsme fungovat jako typický B tým, který slouží pro kluky, kteří nedostávají tolik příležitostí nebo se potřebují dostat do herního tempa. V tomto ohledu si myslím, že jsme uspěli a povedlo se nám využít veškeré možnosti.

Dílčím cílem byla hranice v tabulce. Chtěli jsme skončit do 6. místa. Bohužel nám tato příčka utekla o 4 body. Nicméně já sám osobně vím, a byl jsem o tom přesvědčen i před sezónou, že tato příčka byla více než reálná. Během sezóny jsme ztratili spousty zbytečných bodů, které prostě musíme uhrát.

Dalším cílem bylo jako každoročně zapracovat nově příchozí kluky. Tento bod hodnotím velice kladně. Koneckonců jasným důkazem toho může být například Jakub Rais, který ovládl kanadské bodování týmu (#sebevědomí). Ale on není jediným, kdo odehrál kvalitní první sezonu mezi muži.

Posledním cílem, který byl spíše mým osobním, bylo udržet příjemnou atmosféru v týmu, který bude mít chuť vítězit a zlepšovat se. Za mě se toto povedlo tak na 80%. Jsou tu stále rezervy, na kterých je třeba pracovat.

Zvolené cíle ovlivnily konečné ohlédnutí za sezónou. Já sám bych ji hodnotil pozitivně. Ačkoli se nám nepodařilo dosáhnout té zmiňované šesté příčky, nebál bych se ji označit za úspěšnou. Jsem rád, že nás byl konečně dostatečný počet a nemuseli jsme se nikoho doprošovat jako v minulých letech. Můžu říct, že tým fungoval téměř po celou sezónu bezproblémově . Vyskytly se i situace, kdy jsem nebyl příliš spokojen, ale všechno jsme si s hráči vysvětlili a ujasnili. Doufám tedy, že i oni budou moc říct, že byla sezóna úspěšná.

Ty sám v týmu působíš jako hrající trenér. Jak se dají zvládat tyto dvě role?

Poměrně komplikovaná situace. Většina týmů v divizi má svého vlastního trenéra a hráči se tak můžou soustředit pouze na svůj výkon. Nedělá mi problém připravit trénink a pak ho odvést. Problém nastává v zápase, kdy člověk po střídání místo oddychu řeší jiné věci. Kluky je potřeba nějakým způsobem vést a pomáhat jim. Naštěstí nejsem jediný trenér v týmu, který je schopen klukům pomoci. V tomto směru mi usnadňují práci i hráči, kteří disponují dlouholetými zkušenostmi a jsou ochotni mladším pomoci. Za to jim patří moje díky a uznání (#respekt).

Patřili jste mezi nejmladší tým v lize. Hodnotíš to jako výhodu nebo spíše nevýhodu oproti ostatním týmům?
Je občas až komické, když přijedeme na halu a náš věkový průměr sotva přesahuje hranici 20 let (a to s námi občas jezdí i matador Honza Havrda, kterému je zatím jen 43 let). Nicméně si nemyslím, že to je příliš na škodu. Asi každý, kdo někdy viděl zápas divize, potvrdí, že se jedná o hodně silový florbal. Mladí kluci občas utrží nějakou tu ránu, ale jsou schopni přehrát soupeře svoji rychlostí a dravostí. Postupem času bylo vidět, že mlaďáci poznávají, jak to v divizi funguje a umí i nějakou tu ránu rozdat. Ve výsledku bych řekl, že náš věkový průměr v týmu je spíš naší výhodou.

Každý rok se sestava trošičku obnovuje, přicházejí kluci z juniorů. Je těžké každý rok pracovat s jinou sestavou?
Nemyslím si, že by se sestava příliš obnovovala. Naopak jsem rád, že k nám kluci z juniorky chodí a zvyšují tak konkurenci v týmu. Hráči mě z klubu znají a jsou zvyklí určitým způsobem pracovat. A proto není tak těžké kluky do týmu zapracovat.

Je něco na čem bys přece jen do příští sezóny chtěl zapracovat?

Je toho spousta. Každým rokem se snažíme tým posouvat dál a dál. Nicméně mi stále vadí několik věcí, které bych chtěl odstranit nebo zlepšit.

Byl bych rád, kdyby se povedlo změnit celkový pohled na náš tým. Chtěl bych, abychom byli respektovaným týmem, který tvoří strukturu klubu a ne jen tým, kam odcházejí hráči po tom, co se nedostanou do áčka. Je mi jasné, že nedisponujeme takovou kvalitou jako náš A tým, ale pořád hrajeme celostátní soutěž na velice dobré úrovni. Na naše áčko se přeci lidé také nekoukají jako na nýmandy, když se jim zrovna nedaří. Rád bych, aby se hráči nestyděli za to, že hrají v rezervě Superligového týmu (#hrdost). Pokud se tak budeme chovat, lidé nás tak začnou i vnímat.

Další věcí, kterou bych rád změnil je vystupování týmu vůči klubu (#rodina). Klub nám poskytuje zázemí, které má jen málokterý tým v divizi. Mrzí mě, že někteří hráči si to neuvědomují a myslí si, že je všechno zadarmo. Je spousta akcí, kde můžeme být nápomocní a klubu tak splatit „dluh“.

Posledním bodem, kde je veliký prostor pro zlepšení je přístup některých hráčů k tréninku a k týmu. Vím, jsme B tým, kde většina kluků hraje pro radost. Nicméně není možné, aby na trénink docházelo 10 lidí, ale zápas chtělo hrát 17. Doufám, že se jednou dostaneme do situace, kdy těmto lidem budeme moci říci díky a poslat je pryč. V týmu tak zůstanou ti, kteří mají chuť vítězit, pracovat (#poctivost) a chodit na tréninky s dobrým pocitem. Je potřeba si uvědomit, že i v béčku se musí trénovat a ne jen hrát. Pro mě byl vždy zápas odměnou za kvalitně odvedenou práci v tréninku.

Doufám, že budeme hrát florbal se zápalem a láskou k tomuto sportu a ne pouze jako koníček, kam si hráči chodí udělat žízeň. I já osobně raději budu pracovat (a snad ještě chvíli i hrát) s lidmi, které tento sport baví. Samozřejmě je pro mě důležitá i lidská stránka. Budu velice nerad, když v týmu bude někdo, kdo není týmový a dobrý člověk. Už teď se těším na následující sezónu, která bude jistojistě ještě lepší.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Pomerančová kůra – vlastnosti a použití

Pomeranče jsou jedním z nejpopulárnějších citrusových plodů. Kromě šťavnaté dužiny lze konzumovat také kůru, která rovněž má mnoho zdravotních vlastností. Proč bychom měli jíst pomerančovou

Tvorba webových stránek: Webklient