Když ženy vládnou a muži z toho mají nesmírnou radost. Když zlatý úspěch stokrát překoná dětské objetí

(Aktualizováno před )

1989–1998 – Počátkem devadesátých let začala éra našich úspěšných desetibojařů. V roce 1992 vyhrál Robert Změlík na OH v Barceloně. Avšak našim nejslavnější atletem “posametového” období je oštěpař Jan Železný, který získal dohromady tři zlaté medaile na MS a stejný počet i na olympiádě. Navíc od roku 1996 nadále drží platný světový rekord 98,48 m.
Nezapomenutelné je i tažení našich fotbalistů na ME v Anglii (1996). Co se však týče úspěchu v kolektivních sportech je na prvním místě nejenom v tomto období, ale možná navždy výhra našich hokejistů na OH v Naganu (1998). Parta kolem Dominika Haška, Vladimíra Růžičky a trenéra Ivana Hlinky dokázala v roli (svým způsobem) outsidera porážet výběry nejlepších zemí – USA, Kanadu i Rusko.
Musíme zmínit ještě jedno úspěšná české jméno – Jana Novotná. Vedle jejího vítězství ve Wimbledonu (1998) je památné i její dojemné rozplakání se o pět let dříve na rameni vévodkyně z Kentu po prohraném finále s Gráfovou.

1999–2008 – I z této éry musíme zmínit hokejové nadšení, tentokráte ze zlatého hattricku (1999, 2000, 2001). Pokračovalo navíc už zmiňované desetibojařské tažení za velkými úspěchy. Tomáš Dvořák se stal trojnásobným mistrem světa a světovým rekordmanen. Štafetu po něm převzal Roman Šebrle, který překonal právě Dvořákův světový rekord plus přidal veleúspěch v podobě zlata z OH v Aténách (2004).
Ani fotbal neodcházel po ukončení tohoto období bez úspěchu. Naopak. Naši fotbalisté si došli pro bronz na ME (2004). V té době navíc hráli skvělý fotbal. Rok předtím obdržel Pavel Nedvěd ocenění nejlepšího fotbalisty planety – Zlatý míč.
Co se týká spojení velkého úspěchu a zároveň velmi dojemného okamžiku, tak to nám předvedla na olympijských hrách v Turíně (2006) Kateřina Neumannová, která nejenom že v cílové rovince závodu na 30km předhonila obě soupeřky, ale navíc se v cíli objela se svou malou dcerou, která k ní běžela. Takovéto okamžiky si budeme navždy pamatovat právě i z toho důvodu, že přasahují sportovní hranice.
O čtyři roky dříve šokoval především české fandy akrobat Aleš Valenta. Málokdo ho do té doby znal, ale on na největším sportovním svátku vystřihl ve vzduchu trojité salto s pěti vruty a zlato bylo jednoznačně jeho.

2009–2018 – Tomuhle období v českém sportu jednoznačně vládly ženy. Tři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili získala rychlobruslařka Martina Sáblíková na třech olympijských hrách. Dvě zlata z olympiády si přivezla oštěpařka Barbora Špotáková. Těmto úspěchům se vyrovnají (nebo spíše dokonce i překonají) i dva wimbledonské tituly Petry Kvitové. To není všechno. Atletka Zuzana Hejnová dvakrát ovládla světový šampionát. A nyní lyžařské úspěchy. Eva Samková se může pochlubit jednou zlatou olympijskou medailí. Biatlonistka Gabriela Koukalová má sice “jen” stříbra z OH, ale to hlavní je, že pomohla velkou měrou proslavit v Česku svůj sport natolik, že k biatlonovým přenosům usedá tolik diváků, jako kdyby šlo o fotbal či hokej! A to nejlepší nakonec. Letos se Ester Ledecká stala dvojnásobnou olympijskou vítězkou – ve sjezdovém lyžování a snowboardingu. Ať žijou ženy!

Scroll to Top
Web vyrobili ve Webklient.cz