Kdo by se netěšil na hřejivé paprsky jarního sluníčka. Příjemná změna po zimním období, může být i velice zrádná. Zvýšená sluneční aktivita s sebou přináší rizika pro naši kůži.
„Jarní sluníčko je nejagresivnější, i když ještě není příliš intenzivní. Naše kůže na něj po zimě není připravená, proto je potřeba se důsledně chránit, abychom předcházeli riziku spálení,“ upozornil primář kožního oddělení Pardubické nemocnice David Stuchlík. Sluneční paprsky nejsou naším nepřítelem. Dodávají našemu tělu potřebný vitamín D, který je důležitý pro stavbu kostí nebo imunitní systém. Působí pozitivně i na lidskou psychiku. Ale mohou způsobit také trable. Méně či více závažné. Pokožka, která je častěji vystavená UV záření stárne rychleji. „Kůže je přesušená, může být zhrubělá, dříve a více se tvoří vrásky, zejména v obličeji a na místech vystavených sluníčku, dělají se pihy, mateřská znaménka a další pigmentové skvrny,“ vyjmenoval primář Stuchlík spíše estetické důsledky a dodává: „S nimi se můžeme buď smířit, nebo se s tím dokážeme vypořádat různými krémy a korektivně kosmetickými prostředky.“
Veškeré působení sluníčka nebo i pobytů v soláriích se nasčítává a důsledky mohou být mnohem závažnější než jen kosmetické. Sluneční záření totiž přináší i zvýšené riziko kožních nádorů. Největší hrozbou je maligní melanom. Je nejzhoubnějším nádorovým onemocněním kůže. „Nebezpečí spočívá především v neviditelné části slunečního záření označeného UV, které vyvolává kromě jiného zarudnutí kůže a změny kožních buněk, které jsou po spálení poškozeny tak, že se nemohou snadno a rychle regenerovat jako zdravá kůže. Spálení je nebezpečné zejména v místech, kde jsou už ve větší míře seskupeny buňky produkující kožní barvivo. Ty mohou reagovat nadměrnou tvorbou melaninu a způsobit vznik hodně tmavých pigmentových névů až melanomů. Proto je důležité chránit hlavně tmavší znaménka pomocí krému s vyšším ochranným faktorem,“ vysvětluje primář kožního oddělení Litomyšlské nemocnice Josef Leichter.
Výskyt maligního melanomu v České republice se za poslední desítky let rapidně zvýšil. „V současnosti je zhruba pětkrát více případů než v roce 1970, nárůst je opravdu dramatický,“ uvedl primář Stuchlík. Smutná statistická data podle něho mají řadu příčin. „Lidé tráví více volného času venku a na sluníčku a nedostatečně se chrání. Chodí často do solárií. Před třiceti lety jsme si mohli nechat jen zdát o pobytech v exotických destinacích, kde je intenzita slunečního záření silnější. Na jih jsme mohli jet maximálně do Bulharska, Rumunska a někteří do Jugoslávie,“ řekl primář Stuchlík. „Navíc je stále více lidí, kteří cestují do exotických destinací nejen v létě, kdy už je kůže trochu opálená, ale třeba na Vánoce nebo v lednu, kdy kůže není na sluníčko zvyklá a intenzita záření může kůži poškodit,“ dodává primář Leichter.
„Naštěstí díky pokroku v medicíně a větší edukaci lidí nejčastěji diagnostikujeme kožní nádorová onemocnění ve velmi časném stádiu, kdy je největší šance na vyléčení. Když je podezřelé ložisko odstraněno včas, člověk je většinou vyléčen bez následků,“ poznamenal primář Stuchlík. Primář Leichter však varuje, že nádory kůže nejsou otázkou jen starší generace: „I kvůli trendu módní opálené kůže přichází ve vzácných případech bohužel do naší ambulance i pacienti, kterým je diagnostikován melanom již po třicátém roku života, nebo dokonce i v mladším věku.“
Jak tedy předcházet vzniku kožních onemocnění včetně těch nejzávažnějších forem, které vznikají vlivem slunečního záření? Lékaři se shodují, že především je potřeba se před sluncem chránit – používat opalovací krémy, nosit dlouhý rukáv, klobouk nebo čepici, vyvarovat se pobytu na sluníčku v nejrizikovějším období kolem poledne, kdy je největší intenzita záření. Nejvíce exponovaná místa jako hlava, uši, zátylek, hřbety rukou, nárty v pantoflích apod. jsou pak při pobytu na slunci nejzranitelnější. Nebývají chráněna oděvem a zapomíná se u nich i na aplikaci krému s ochranným faktorem. Lidé jsou také na sluneční záření různě citliví. „Existují 4 typy, tzv. fototypy kůže. Jsou lidé, kteří se nikdy nespálí, vždycky zhnědnou, a ti, kteří se vždy spálí a nikdy nezhnědnou. Tito lidé musejí být obecně opatrnější a více se chránit, i když jdou na slunce za stejných podmínek, na stejnou dobu jako ostatní,“ vysvětluje primář Leichter a dodává: „Lidé někdy nepoužívají krémy s vyšším ochranným faktorem s obavou, že se neopálí. Tak to ale není. Kožní barvivo, které se postupně vytváří při našem pobytu na slunci, chrání kůži před slunečním zářením. Než se vytvoří, trvá to určitou dobu. I při použití krému s nižším ochranným faktorem se můžeme na intenzivním slunci spálit. SPF faktor udává, kolikrát déle můžeme být na slunci než bez aplikace krému. Máme-li krém s ochranným faktorem 20, můžeme být 20x déle na sluníčku. To znamená, že bez ochranného faktoru bychom na jaře vydrželi bez spálení 10 minut, s ochranným faktorem 20 je to 200 minut (20×10).“
Zapomenout nelze ani na solária. „Pořád se jedná o UV záření, byť umělé. V naší kůži se kumuluje a později se mohou projevit důsledky. Solária je potřeba používat s rozumem,“ řekl primář Stuchlík. „Na druhou stranu některým lidem, kteří jsou zvláště citlivější na sluníčko, návštěvu solária třeba před odjezdem na dovolenou k moři doporučujeme. Kůže je pak adaptovaná na pobyt na sluníčku.“
Nejlepší prevencí jsou pravidelné kontroly vlastní pokožky, a především mateřských znamének. Za varovný signál jsou považovány nepravidelné okraje skvrny, asymetričnost, vícebarvenost, velikost větší než pět milimetrů a měnící se vzhled.
Na vznikající melanom může upozornit pravidlo ABCDE, které hodnotí varovné příznaky. Čím více písmenek je pozitivních u jednoho pigmentového znaménka, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o rizikový projev.
A (asymmetry – asymetrie): skvrna nemá symetrickou formu, jako např. ovál či kruh.
B (border – ohraničení): hranice skvrny by měla být ostrá a pravidelná. Neostré, rozpité ohraničení nebo nepravidelné výběžky vybíhající ze znaménka by měly upoutat vaši pozornost.
C (colour – barva): není příznivé, když je znaménko tmavě hnědé až černé nebo má nepravidelnou skvrnitou pigmentaci s různými odstíny.
D (diameter – průměr): pigmentové znaménko, jehož průměr je větší než 5 milimetrů, by nemělo uniknout vaší pozornosti.
E (elevation – vyvýšení): pokud pozorujeme růst pigmentového znaménka do výšky, může to být známkou postupujícího nádoru. Pokud však máme mateřské znaménko již řadu let nad úrovní okolní kůže, nemusí to znamenat nebezpečí
