Jan Gajdoš byl in memoriam vyznamenán Řádem bílého lva

V roce stého výročí vzniku Československa bylo nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva 1. třídy, in memoriam propůjčeno za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky také židenickému rodákovi, vrcholovému sportovci, činovníkovi Sokola, odbojáři a pedagogovi Janu Gajdošovi. Od jeho předčasné smrti uplynulo 73 let.

Jeden z nejúspěšnějších československých reprezentantů ve sportovní gymnastice a všestranný sportovec se narodil v brněnských Židenicích těsně po Vánocích roku 1903.
Po vysokoškolských studiích učil tělocvik a zeměpis na reálce v Brně a později v Břeclavi a sportu se věnoval také jako člen Sokola Židenice a Sokola Brno I.
Sportovní úspěchy sklízel Gajdoš v tuzemsku i v zahraničí. Zúčastnil se olympijských her v Amsterodamu (1928) a v Berlíně (1936) a pěti mistrovství světa: v Lyonu (1926), Lucemburku (1930), Paříži (1931), Budapešti (1934) a Praze (1938). Na IX. všesokolském sletu v Praze (1938) získal při závodu Mezinárodní tělocvičné federace titul mistra světa v tělocviku, k němuž připojil ještě titul mistra světa v prostných.

„Jan Gajdoš byl přísný učitel a cvičitel, který máloco prominul, byl náročný a nesmlouvavý. Jeho žáci a cvičenci ho ale zbožňovali, byl jim skutečným vzorem nejen svou krásně vypracovanou, mužnou atletickou postavou, ale hlavně svými vynikajícími sportovními výsledky,“ říká Ivana Gajdošová, vzdálená příbuzná Jana Gajdoše a autorka jeho monografie.

Na počátku okupace po přeložení do Kyjova se Gajdoš hned zapojil do odbojové činnosti. V lednu 1944 byl na kyjovském gymnáziu zatčen pro činnost v sokolském odboji (jedním z důvodů byla i úmyslně nesložená povinná zkouška z němčiny). Po několika měsících věznění v Kounicových kolejích ho převezli do Vratislavi, kde byl odsouzen k trestu smrti. Těžké onemocnění však vykonání rozsudku oddálilo. Blížila se fronta a Gajdoš ještě prožil „transport smrti“ do káznice ve Cvikově.
Do osvobozené republiky se vrátil vážně nemocný (opakovaně prodělal zápal plic) a přes veškerou péči lékařů na následky věznění 19. listopadu 1945 ani ne dvaačtyřicetiletý zemřel v brněnské Zemské nemocnici.

Gajdošův pohřeb se stal symbolickým rozloučením Sokola se všemi členy, kteří ztratili život v období nacistické okupace a druhé světové války. Je pohřben v čestném hrobě na židenickém hřbitově, v jeho rodišti je po něm pojmenována ulice a v roce 2002 mu bylo uděleno čestné občanství městské části Brno-Židenice. Tělovýchovná jednota Sokol Brno I nechala letos v září svému bývalému členovi zasadit do dlažby v Kuklenské ulici v Židenicích, kde žil, takzvaný kámen zmizelého.

Převzato ODTUD

Scroll to Top
Web spravuje Webklient