Po prvním výraznějším průlomu do dospělého hokeje zamířil Josef Zajíc na dvě sezony do světa na zkušenou. Poté, co si syn slavného otce zahrál extraligu i mezinárodní EBEL ligu, rozhodl se pro návrat do mateřského Kladna. A jednou z věcí, které ho mezi Rytíře přivábily, je i možnost zahrát si s legendárním Jaromírem Jágrem. „Je to lákadlo pro každého hokejistu,“ přiznává dvacetiletý obránce.
Po dvou letech se vracíš do mateřského klubu. Jaká vzpomínka spojená s Kladnem se ti vybaví jako první?
Mám odsud spoustu vzpomínek, protože jsem tady vyrostl. Nějaká jedna se tedy těžko vybírá. Jednou z těch, které si pamatuji víc, je ale ta, když jsem poprvé přišel do áčka. Na první zápasy se nezapomíná.
Dvě sezony jsi strávil mimo Kladno, jaké jsou pocity z návratu?
Já jsem se těšil, doma je doma. Cílem je dostat se do baráže a zkusit postoupit do extraligy. Na to se moc těším. Doufám, že to půjde a letos to klapne.
První sezonu po odchodu jsi strávil mimo jiné v Pardubicích. Co jsi říkal na extraligu?
Byla to super zkušenost. Vůbec jsem nevěděl, jak to funguje, ozkoušel jsem si to a zjistil jsem, že se extraliga dá hrát. Jen bylo blbé, že jsme s Pardubicemi hráli taky baráž. Z pozice týmu, který může sestoupit. Nakonec jsme to udrželi. Pro mě to byla určitě cenná zkušenost.
Naposledy jsi nastupoval za Znojmo, které hraje EBEL ligu. V čem je tahle soutěž jiná?
Je to určitě kvalitní soutěž, kde se hraje rychlý a silový hokej. Liga je plná Kanaďanů a Američanů, kteří přidávají celé soutěži na rychlosti. Hokej tam není tolik svázaný taktikou, takže padá i více gólů, což může být zajímavé pro diváky. Řekl bych, že se tam hraje rychlejší hokej než v extralize, extraliga je zase více o taktice.
Co ti to dalo? V čem u sebe cítíš největší zlepšení?
Jak Pardubice, tak Znojmo mi daly spoustu zkušeností. Ať už rychlost nebo zlepšenou psychiku. Z obou působišť jsem se snažil vzít co nejvíc. Uvidíme, jak se mi podaří to přenést sem.
Teď jsi zpátky na Kladně, kde je spousta mladých hráčů. Většinu jich tedy asi znáš, ne?
Jojo, většinu kluků znám. Buď jsem hrál s nimi nebo jsem nastupoval proti nim. S těmi, se kterými jsem se neznal, jsme se rychle seznámili. Je tu na letní přípravě opravdu hodně mladý tým a myslím si, že to šlape. Budeme makat a uvidíme, jak to půjde.
K týmu se taky vrátili trenéři, pod kterými jsi už v áčku nastupoval. Hrálo to nějakou roli v tvém rozhodování o návratu?
Při rozhodování jsem to ještě nevěděl. Kdo bude trénovat, jsme se dozvěděli teď na začátku letní přípravy. Trenéry znám a oni znají mě, což může být výhoda i nevýhoda. To teprve uvidíme. Mně je v podstatě celkem jedno, kdo je trenér. Hokejista hraje na ledě za sebe a za tým a snaží se odvádět co nejlepší práci, ať tam je kdokoliv.
Co bylo tedy hlavním důvodem, proč ses rozhodl pro návrat do Kladna?
Už během minulé sezony jsem mluvil s panem Hořavou. Potom jsem mluvil s trenérem Kreglem a nějaké jednání proběhlo i přes Jaromíra Jágra. Jakmile jsem zjistil, že je o mě zájem, tak bylo víceméně jasno. Domácí prostředí je pro mě fajn. Když jsem kluky viděl, jak hráli baráž a jak makali, tak jsem si říkal, že bych se chtěl taky podílet na tom, abychom bojovali o postup.
Zmínil jsi Jaromíra Jágra. Je pro tebe lákadlo, že by sis s ním mohl zahrát?
Stoprocentně. Myslím si, že to je lákadlo pro každého hokejistu – od těch, co si poprvé nazuli brusle, až po ty, kteří už jsou dospělí. Je to velká věc a je to asi snem každého z nás.
V pondělí vám začala suchá příprava, jak zatím probíhá?
Teď probíhá zapracování, začínáme trochu volněji. Kluci, kteří hráli baráž, jsou v jedné partě, a my, kteří jsme tu noví, jsme v druhé partě. Není to tak, že bychom to od začátku napálili, jdeme postupně a teprve se rozjíždíme.
Většina hráčů nemá suchou přípravu v oblibě, jak je to u tebe?
Mně zase tolik nevadí. Jsem toho názoru, že ze suché přípravy pak čerpám celou sezonu. Je to samozřejmě ta nejméně oblíbená část sezony, ale myslím si, že je potřebná. Moc nad tím nepřemýšlím a moc mi to nevadí.
