Po letech strávených v Polsku a na Slovensku se vrací domů. Obránce Jan Látal naváže na své angažmá ze sezóny 2015-2016 a pomůže ústeckému Slovanu. Ve dvojici s Antonínem Melkou se poctivě připravuje na další ligový ročník a věří v týmový úspěch.
Jak se zrodil váš přesun do Ústí?
Pan Evan mě zná z doby, kdy jsem ve Slovanu působil. Dostal jsem od klubu nabídku a s velkým díky jsem ji přijal.
Jaké máte vzpomínky na Slovan?
Jen ty nejlepší. Vzpomínám si na výbornou partu, kterou jsme měli.
Hrál jste v českých, slovenských i polských soutěžích. Dokázal byste je porovnat?
Tři roky jsem v Česku nehrál, ale předpokládám, že se kvalita soutěží zvyšuje. V polské lize jsou velké rozdíly mezi týmy, totéž platí i o slovenské lize.
Jak probíhá vaše příprava na suchu?
Ve Slovanu se letos připravujeme individuálně, což mi vůbec nevadí. Takhle to mám již třetí sezónu. V samostatné přípravě vidím výhodu v tom, že se každý může zaměřit na to, co ho nejvíce trápí. Kondice, síla, výbušnost. Momentálně trénuji s Tondou Melkou. Pondělí posilovna, úterý běh, středa posilování rukou, čtvrtek posilování nohou a pátek crossfit. Přípravu na suchu máme pořádně pestrou.
Těšíte se na led?
Těším a moc. Poslední zápas jsem odehrál v únoru. Chodím trénovat malé děti, takže občas na ledě jsem, ale není to v plné zátěži. Chybí mi zápasové vytížení. Pravdou ale je, že první měsíc na ledové ploše bývá vždy dost náročný.
Připadáte si jako střelec, nebo spíše jako tvořivý hráč?
Střelec určitě ne (smích). Záleží na tom, jakou roli mi přidělí trenér. Snažím se hrát co nejlépe a poslouchat pokyny trenérů.
Jaké si dáváte cíle pro sezónu?
Rádi bychom se dostali do play-off a v něm zkusit dojít co nejdál. Víme, že snadné to nebude. Osobně bych rád vstřelil nějaké góly a získával kanadské body. Nejdůležitější ovšem je, abychom vyhrávali jako tým.
