Mladý útočník Adam Kubík si v loňském ročníku zahrál po boku Jaromíra Jágra, stal se nejproduktivnějším juniorem WSM ligy, pomáhal týmu v play off a spolu se svými spoluhráči pak bojoval i v následné baráži. Kdo by ale čekal po posledním zápase odpočinek, ten by byl na omylu. Addy v čase během sezonami hrál inline hokej, zakopal si v benefičním fotbalovém utkání a v hokejbale se stal mistrem světa. „Samozřejmě potěší mít zlato z mistrovství světa. Pro mě je ale sport číslo jedna hokej,“ zdůrazňuje Kubík, který v říjnu oslaví dvacáté narozeniny.
Vypadá to, že snad ani nemáš čas na odpočinek. Unavíš se vůbec někdy?
Vždycky jsem byl zvyklý se hýbat a když přestanu, tak potom na mě právě ta únava přijde. To, že pořád něco dělám, ale vůbec nevnímám a nikdy jsem si to ani nepřipustil. Dokud jsi mi nedal tu otázku ty, tak jsem o tom ani neuvažoval. Je to pro mě ale v pohodě. Sport jsem měl vždycky rád, pohyb mi prospívá. Snažím se hýbat, dokud to jde.
Takže únava na tebe nepadla ani v baráži? Přece jenom jste za sebou měli už pořádný kus sezony…
Je pravda, že baráž byla asi ze všeho nejtěžší. Bylo hodně zápasů po sobě a únava už pomalu byla znát. V posledních zápasech už nám nešly nohy tak, jak by měly jít, a občas nám tam chyběl krok. Nějak jsme ale baráž zvládli a máme se z čeho poučit do další sezony. Když pak s baráží porovnám hokejbal a inline, co jsem hrál po sezoně, tak to proti tomu nic nebylo.
Během krátké přestávky v přípravě jsi se dokonce stihl stát mistrem světa! Jak se ti to povedlo?
Povedlo se mi to v hokejbale na mistrovství světa dvacetiletých. Už se k tomu ale nechci moc vracet. Není to hokej a já už se teď snažím soustředit na další sezonu. Samozřejmě potěší mít zlato z mistrovství světa. Pro mě je ale sport číslo jedna hokej.
Dnes vám příprava naplno odstartovala a poprvé jste šli na ČEZ stadionu na led. Jaké to bylo?
Na led jsme chodili už o letní přípravu v Kralupech nad Vltavou, takže na ledě jsem nebyl asi jen dva týdny. Myslím si, že to teda bylo docela v pohodě. Dobře se mi bruslilo, jen jedeme hodně zostra, jak jsme rozděleni na dvě skupiny. Je to těžké, ale dá se to vydržet. Dobře se tím připravíme na sezonu a snad to pak bude dobré.
Jak sis užil volno po suché přípravě?
Týden jsem byl v Kanadě na mistrovství světa a týden jsem byl s přítelkyní v Itálii u moře. Měli jsme ale i na dovolenou individuální plán, takže jsem chodil běhat na pláž. I tam jsem se teda snažil připravovat na sezonu. Celkem jsem měl tak možná čtyři dny volna.
Takže ses vlastně vůbec nezastavil…
Přesně tak. Možná je to i dobře. Kdybych se zastavil, tak bych dnes přišel a vůbec bych nemohl. Takhle jsem to aspoň nějak zvládl.
Poslední ročník jsi zakončil jako nejproduktivnější junior ligy. Necítíš na sobě trochu tlak, že se od tebe bude očekávat zase víc?
Minulý rok jsem cítil určitě větší tlak, letos se to trochu ustálilo. Já chci podávat co nejlepší výkony, protože tak můžu pomoct týmu. Chceme udělat baráž, takže se budu snažit předvést to nejlepší, co umím, a věřím, že to bude ještě lepší než minulý rok.
Loňská sezona byla hodně dlouhá a nakonec měla smutný konec. Jak to vidíš s odstupem? Byla úspěšná nebo neúspěšná?
Já jsem se na tuhle sezonu hrozně těšil, takže jsem se koukal na videa z té minulé. Když člověk vidí sestřihy ze zápasů baráže proti Jihlavě nebo Karlovým Varům, tak to mrzí. Mohli jsme to dotáhnout do extraligového konce… ale stalo se. Něco nám tam chybělo, takže se z toho musíme ponaučit. Snad to letos dotáhneme znovu do baráže.
V přípravě se utkáte se dvěma kazašskými týmy. Jak se na to těšíš? Nejsou to pro nás úplně obvyklí soupeři.
Ještě nikdy jsem v dospělém hokeji nehrál proti týmu, který není z České republiky, takže se na to hrozně těším. Nevím, co od toho očekávat, ale určitě to budou kvalitní týmy. Věřím, že nás to připraví kvalitně na sezonu.
