V průběhu druhého poločasu střelec jediné branky Dynama zaslechl na hřišti od příbramských soupeřů: „Kluci, remíza je super, udržíme to.“ O to větší měl Filip Hašek se svými spoluhráči motivaci soupeře dorazit. Jenže místo rozhodující branky Jihočeši v závěru inkasovali. Přestože byli v zápase lepším týmem, nemají ani bod.
Povedlo se vám podruhé v dresu Dynama skórovat, ale radost z trefy asi moc nemáte.
Radost z gólu mám, ale není taková, jaká by byla, kdybychom vyhráli. A já si myslím, že jsme měli vyhrát. Příležitosti jsme na to měli. Já sám ve druhé půli zahodil dvě šance. Mrzí nás to. Výkon, nasazení i předvedená hra byla z naší strany dobrá. Diváky to muselo bavit. Akorát výsledek, ten nás hodně mrzí. Věřím, že se nám v příštím utkání už povede nepříznivou sérii zlomit.
Přiznejme si reálně – postupové šance už jsou zřejmě pryč. Mohla by z vás nyní spadnout nervozita?
Postup se nám zase o hodně vzdálil, to je jasné. Budeme hrát takový fotbal, který bude bavit diváky i nás. Víc dělat momentálně asi nemůžeme.
Po herní stránce se vám zápas s Příbramí vydařil. Sedlo vám to, byli jste na soupeře dobře připravení?
Řekl bych, že ano. Hlavně ve druhém poločase jsme měli velkou územní převahu a řadu šancí. Pomohli nám i diváci, kteří byli skvělí. Škoda, že jsme se jim neodvděčili vítězným gólem. Já jsem se necítil úplně dobře, technicky mi utkání úplně nesedlo. Mám na to odehrát ještě lepší zápasy.
Velkou šanci jste měl zejména po zpětné přihrávce Romana Wermkeho. Co scházelo k tomu, abyste se šel podruhé radovat?
Chtěl jsem hlavně trefit branku a trošku střelu utáhnout. Bohužel, gólman stál dobře a trefil jsem ho. Když by šla střela deset centimetrů na jednu či druhou stranu, tak to asi byl gól.
Při té druhé šlo o těžký kop. Neměl jste spíš zkusit míč zpracovat a pak až zakončovat?
Určitě měl. Od Petra Javorka to byl krásný oblouček a měl jsem zachovat chladnou hlavu. Uspěchal jsem to. Jinak bych byl sám před brankářem.
Při vašem zásahu jste stál na konci pěkné akce, kterou začal Roman Wermke, Elvis Mashike vás skvěle uvolnil a vy jste práci dokončil.
Přesně tak. Na Elvise jsem si zavolal, ať mi to dá vedle sebe. Povedlo se mu to trefit přesně do mezery mezi obránce a připravil mi to před prázdnou branku. Já už to měl jednoduché. Ale Elvis se mi líbil. Hrál poctivě, dobře jsme se doplňovali a plnil taktické pokyny.
Byli jste lepším týmem, měli jste šance, ale nakonec jste nevyhráli. Naopak – po gólu z poslední minuty jste Příbrami podlehli. Jak moc je to složitá situace?
Psychicky je to hrozné. Celý zápas jsem věřil, že gól dáme. Utkání rozhodneme. Nevěděl jsem, jestli to bude v 50. minutě nebo v 90., ale pořád jsem věřil. Až inkasovaný gól nás zlomil. To je pak těžké. Rozhodčí nastaví dvě minuty, oni v deseti zalezou. I tak jsme měli ještě roh, ale nic z toho.
Ve vaší situaci nemělo cenu hrát na remízu, ne?
Ne, naopak z kluků z Příbrami jsem cítil, že chtějí uhrát remízu. Sám jsem slyšel, jak si říkali: „Kluci, remíza je super, udržíme to.“ To vám ještě psychicky pomůže, když víte, jak jsou rozložené síly. Ale paradoxně jsme utkání nakonec ještě celé prohráli…
Za čtyři měsíce v Českých Budějovicích marně čekáte na první vítězství. Nezamrzelo vás někdy, že jste do Dynama šel?
Je pravda, že podobnou sérii jsem v kariéře ještě asi nezažil. Ale je to pro mě zase nová zkušenost, navíc ještě není konec sezony. Mrzí mě, že prohráváme. Ale nemrzí mě, že jsem do Dynama šel. Minule jsme to nezvládli výsledkově ani herně. Teď je sice špatný výsledek, ale hra byla dobrá. Dle mého šlo o náš nejlepší jarní zápas. Od toho se odrazíme, nejlépe hned v dalším zápase ve Frýdku.