Historické okamžiky spojené se 14. březnem 1939 si připomínají ve Frýdku-Místku možná jako jediní v České republice. I proto v den tohoto výročí média zaměřují pozornost právě sem a připomínají spolu s představiteli radnice tento významný den dějin města a českého národa, kdy padly první výstřely druhé světové války, když se vojáci 3. praporu 8. pěšího pluku Slezského postavili na odpor nacistickému vetřelci u tehdejších Czajankových kasáren.
„Od 14. března 1939 nás dělí již dlouhá doba 79 let a pamětníků tehdejších událostí ubývá. Dovolte mi, abych všechny, zvláště pak pamětníky, pozdravil a vyjádřil obdiv a úctu všem, kteří svým činem burcovali k celonárodnímu odporu proti nacistickým okupantům. Hrdinný odpor vojáků Czajankových kasáren zůstal ojedinělým bojem za obranu města a bude navždy zapsán do dějin Frýdku-Místku. Odkaz obránců kasáren: „Za vlast a svobodu je třeba bojovat!“ je aktuální a zřetelný i dnes a my bychom nikdy neměli dopustit, aby byl zapomenut,“ řekl v proslovu u památníku 8. pěšího pluku primátor Michal Pobucký, který v něm jako každoročně stručně shrnul historickou událost.
Z historických pramenů se ví, že cestou do Místku německé vojsko střílelo do rozsvěcených pouličních plynových lamp a první německé motorizované jednotky pod vedením plukovníka Stoewera dorazily ke kasárnám asi v půl šesté večer. V kasárnách tehdy byli ubytováni nováčci a též se tu shromáždili poddůstojníci posádky na kurz polštiny.
O historické události se píše i v kronice města Frýdku: „Před vraty zastavil říšský tank. Nastala střelba. Odvážnější nováčci stříleli, jak uměli. Jeden z délesloužících umístil kulomet proti vratům průjezdu, a když Němci chtěli vniknout do kasáren, byli tam koseni. Couvli a chystali se k ráznému činu.“
Hrdinové se Němcům nakonec přece jen museli vzdát a celé město zažívalo trauma při pohledu na cestu plnou německého vojska a na hlídkující německé vojáky, kteří stáli u každého domu.
