Máme jako Evropa dost energie?
Nikdo neví, ale spíše ne. Ne na celou zimu. Může to dopadnou dobře, pokud bude teplá a větrná zima a rozjedou se francouzské jaderky. Naopak to může dopadnout velmi špatně, pokud bude mráz (bude se muset hodně topit), bezvětří a smůla. Výslednou bilanci nikdo nezná, ale je vysoce pravděpodobné, že několik procent plynu a elektrické energie, počítáno z loňské spotřeby, bude chybět.
Elektřina a plyn už nepřibude. Už se nepodaří obstarat žádné další dodávky plynu, než ty, se kterými Evropa už počítá a ze kterých se kalkulují ceny. Plynovody nebo nová ložiska plynu za pár měsíců otevřít nejde. Další lodě s LNG nepřijedou (krom těch již nasmlouvaných), ani kdyby se jim královsky zaplatilo. Z toho plyne jednoduchý závěr:
Někdo bude muset energiemi strašně moc šetřit.
Kdo to bude, kdo bude muset strašně moc šetřit?
O to, kdo bude šetřit a kdo ne, se právě teď hraje. Další plyn sice už nejde koupit na jiných kontinentech, ale různými čachry a omezeními lze vyšachovat evropské partnery a nakoupit ho v Evropě. Evropský trh s energiemi je stále ještě relativně hodně svobodný (čemuž částečně vděčíme za minulou dekádu levných energií). Na takhle volném trhu se dají vzít veřejné peníze a rychle je nasypat velkým dodavatelům, aby místo do země A posílali plyn do země B. V malých množstvích to lze dělat při plnění plynových zásobníků a v ohromných množstvích se dají partnerské země vykoupit tím, že ze státního rozpočtu státy dotují cenu energií pro spotřebitele. Obchodníci podpoření státní dotací totiž můžou na evropských trzích nabídnout větší cenu a okolní země tím vykoupit.
Jako první tenhle nápad dostali na Pyrenejském poloostrově. Správně si všimli, že cena elektřiny je vysoká kvůli ceně závěrných zdrojů, tedy plynových elektráren, které mají nyní drahý plyn, ale které se na celkové výrobě elektřiny podílejí jen málo. Naprostá většina elektřiny se vyrábí levněji. Kdyby se relativně malou dotací na plyn podařilo snížit cenu elektřiny z plynových elektráren, klesla by cena pro celý trh. Vidíte tu moudrost španělských ekonomů? Malým zásahem udělají velkou změnu ceny pro spotřebitele! Vypadá to jako skvělý nápad. Evropská komise jim to dotování schválila (na rok) [1] a cena elektřiny za Pyrenejemi klesla ze 400 na 200 € za MWh. Mezi ekonomy a energetiky se začala španělsko-portugalská metoda s uznáním chválit [2]. A tahat do zbytku Evropy.
Samozřejmě je to ale průser.
Tímhle dotováním a zastropováním ceny vztyčili Španělé prostředníček před tváří zbytku Evropy, aniž by si toho Evropa všimla. Ve skutečnosti vztyčili ty prostředníčky čtyři; pojďme si je probrat:
- dotovaná elektřina je jen pro Španěly (resp. Portugalce). To dává smysl, ale znamená to zavedení vývozních cel na elektřinu, protože jinak by vývozci dotovanou elektřinu výhodněji prodali v zahraničí (typicky ve Francii, která má běžně cenu kolem 400 €). Zavedení vývozních cel je ale to nejmenší.
- zastropováním ceny odrazují své spotřebitele od úspor. Přitom úspory jsou teď to jediné, na čem bude v Evropě opravdu záležet, ale co bude taky nejvíc bolet. Španělé dali najevo, že hru na úspory hrát nechtějí a svým voličům žádné špatné zprávy říkat nebudou, aby si politicky neuškodili.
- ty dotace nakonec zaplatí “Němci”. Španělsko a Portugalsko jsou země hluboce zadlužené a jako takové už by dávno byly v bankrotu, kdyby Evropská centrální banka soustavně nevykupovala jejich vládní dluhopisy [3]. Můžou si ze svých státních rozpočtů prodotovat klidně mrtělijády eur, protože jsou zvyklí a vědí, že ECB za ně zaplatí jakýkoli dluh. To mi přijde jako nejvtipnější vztyčený prostředníček – že to neplatí oni.
- nejdůležitější fuck-up je ale vykupování ostatních evropských zemí. Už jsem to zmínil. Tím, že mají španělské a portugalské plynové elektrárny dotovanou nákupní cenu plynu, můžou si ho dovolit objednat víc za vyšší cenu. Lodě s plynem, které by jinak pluly třeba do Francie, jezdí do Španělska. To na zbytku kontinentu zvyšuje nedostatek plynu a šponuje ceny.
Takže si představte, jak se vám tihle evropští partneři na summitu smějou do očí a ještě ve své absolutní ekonomické naivitě doporučují, abyste ten jejich způsob zavedli taky, když je tak super. Je super jenom pro ně. Zkusme si tedy představit, co by se stalo, kdyby všechny státy EU zastropovaly ceny elektřiny a dotovaly produkci závěrných zdrojů.
Co až budou plyn dotovat všichni?
Začal jsem tím, že Evropa na zimu nemá dost plynu. Ne při předpokládané spotřebě a průměrném počasí. Když se tedy všechny státy budou snažit dotovat plyn pro plynovky a domácnosti, kde ho asi tak vezmou? Na volném evropském trhu? A na jakém? Už žádný nebude. Na trhu bude už jenom spousta kupců s plnýma rukama státních peněz (z různých států), ale žádný plyn. Kam v tu chvíli vystoupají ceny? To nikdo neví, ale teoreticky k astronomické částce odpovídající astronomické ochotě evropských států ruinovat svoje rozpočty. Sice to teoreticky můžou být relativně malé objemy plynu, ale i malé množství krát nekonečno rovná se nekonečno.
Dvojí aplikace dilematu bezohledného strávníka
Znalci teorie her už v situaci, kdy si jednotlivé státy navzájem vykupují nedostatkový plyn, postřehli vězňovo dilema pro N hráčů, kterému se dá říkat Dilema bezohledného strávníka (Unscrupulous diner’s dilemma [4]). To popisuje situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si v takové situaci, kdy útrata je společná, objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což učiní všichni a nastane Nashova rovnováha (situace, ve které se nikomu nevyplatí změnit strategii [5]).
Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách (opakuji: úspory jsou jediné řešení). To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Vede to k Nashově rovnováze, kdy plyn dotují všichni. Žádný plyn ani elektřina tím nevznikne, jen si státy vyprázdní rozpočty.
Ze stejného důvodu opravdové úspory tažené jednotlivými státy pravděpodobně také nenastanou. Kdyby dnes nějaký stát zavedl opravdu drastické úspory, které jsou potřeba, moc by si nepomohl, protože na volném evropském trhu by jeho úspora jenom snížila cenu a dovolila by ostatním státům úspory odkládat. Například kdyby se vládním nařízením v ČR zavřely bazény, mohlo by Rakousko říkat: podívejte, u nás se bazény zavírat nemusejí, děláme to lépe. To je také dilema bezohledného strávníka.
Dilema bezohledného strávníka je teoretická hra, přičemž teorie předpokládá, že se hráči nemůžou předem domluvit. Hra má takový tvar, že taková nedomluva vede k prohře pro všechny. Paradoxní na téhle hře je, že při domluvě by si všichni pomohli. Sudba Nashovy rovnováhy se dá zlomit jenom tím, že se hráči vynutitelně domluví na úsporné strategii. Tolik teorie. V praxi by bylo fajn, kdyby se evropské státy domluvily, že z pekla vzájemného se přeplácení ze státních rozpočtů nějak utečou. Třeba tím, že se přestanou upínat na ceny nebo omezování trhu a začnou hledat opravdové úspory.
Co se stane, až plyn a elektřina opravdu dojdou?
Každý stát i velcí distributoři mají svou regulační politiku. V plynárenství máme vyhlášku o stavu nouze se šesti kategoriemi odběratelů a deseti odběrovými stupni [6]. V energetice máme sedm regulačních stupňů, regulační plán a vypínací plán [7]. Plány říkají, komu se bude odběr vypínat dříve (průmyslu) a komu až nakonec (kritické infrastruktuře). Jenomže nikdo si nepřeje, aby na nějaké vypínání došlo, politici ze všeho nejméně, ale dělají pro ten nedostatek hodně. Zatím se všichni tváří, že se energie nakonec někde nakoupí za nějaké peníze. K tomu si musíme položit důležitou otázku, jestli hoří peníze.
Hoří peníze?
Ne, peníze nehoří. Můžete někomu poslat třeba miliardu, ale neuděláte z toho ani jeden joule tepla. Bankovky trochu hoří, ale to je výjimka, jiné formy peněz nehoří a nehřejou. Jakékoli vládní řešení tedy nemůže spočívat v tom, že se někomu pošlou peníze. To způsobí jen to, že někdo (ten, kdo má nějakou formou přístup k vládním penězům) se zahřeje na úkor někoho, kdo má k vládním penězům daleko. Já se počítám mezi neokeynesiánce, takže rozhodně netvrdím, že nové peníze jsou vždycky všude špatně. Například se hodí na úvěrovou expanzi, když je ekonomika pod potenciálním produktem (což teď fakt není). Ale zároveň jsem vzděláním teoretický fyzik a dokonce i z praxe můžu potvrdit, že když závodí socialismus s fyzikou, vyhraje fyzika.
Proč je elektřina tak drahá?
Protože ji i za cenu 600 € za MWh někdo kupuje. Chápete? Ona není drahá jen proto, že se mezní jednotka draze vyrábí z plynu. Je také drahá, protože si spotřebu energie nedokážeme odepřít. Jak moc musí někdo tu elektřinu potřebovat, aby si ji za 600 € koupil? (V dnešních dnech ve špičkách je 600 €/MWh běžná cena!) A protože je elektřina z různých zdrojů tatáž elektřina, je přirozené, že za ni výrobci na volném trhu požadují stejnou, tedy co nejvyšší cenu. Stejně tak distributoři nechtějí platit víc než jiní, takže cena je krom nejdražšího zdroje určena i nejlevnější poptávkou.[8]

1. stav před omezením ruského plynu
2. bez větší části ruského plynu klesá nabídka energie. Křivka nabídky se posouvá doleva a nahoru. Vzniká nová rovnovážná cena, která je výrazně vyšší kvůli neelasticitě poptávky.
3. Iberský model: Portugalsko a Španělsko dotují relativně malou část zdrojů, čímž efektivně mění křivku nabídky (to na obrázku vlastně nemám, ale dělají tam ten „zub“). Vzniká nová, zastropovaná cena. Na obrázku také chybí, že spotřebitelé pálí více energie než by odpovídalo přirozené rovnovážné ceně.
4. dotace v celé Evropě povedou k tomu, že se nabídka nadále posune doleva a nahoru. Náklady na dotování plynových zdrojů mohou být astronomické.
Co znamená oddělení ceny elektřiny od ceny plynu?
Určitě to čtete v novinách, že evropští politici chtějí „oddělit cenu elektřiny od ceny plynu“ [9]. Cena elektřiny přirozeně cenu plynu kopíruje. Proč? Protože bez výroby elektřiny z plynu by nebylo dost elektřiny (hlavně by chyběla pro regulaci sítě). Proto stále někde musí běžet plynové elektrárny, jinak bychom měli blackout. Jak je plynu málo, je plyn drahý, takže plynové elektrárny vyrábějí draze. Potom musejí žádat za elektřinu vysokou cenu a jak jsme si už vysvětlili, ostatní výrobci vidí, že to stále někdo za tu vysokou cenu kupuje, tak žádají tu samou cenu. Politické oddělení ceny elektřiny od plynu útočí právě na tuto zřejmou snahu jiných výrobců říct si tržní cenu. Politicky se může (přes daně, cla, dotace a regulace ceny) podařit přinutit neplynové výrobce prodávat elektřinu levněji než odpovídá ceně elektřiny z plynových elektráren. Ve velkém objemu to může hrát velkou peněžní úsporu pro spotřebitele. Ale nepodaří se politicky získat takovou levnou energii v množství, které by bylo potřeba pro celý trh. Dotovat výrobu z plynu a uměle tím srážet ceny je možné lokálně, ne v celé Evropě. Peníze nehoří, to už víme.
Má smysl zastropování ceny ruského plynu?
Nemá. Vůbec nechápu, jak to někoho mohlo napadnout. Motivací asi bylo zabránit tomu, aby se evropští odběratelé při nákupu přepláceli. Toho ale cenovým stropem dosáhnout nejde, protože bude obcházen, případně zabrání obchodování úplně. Efektivnější by bylo uvalit na ruský plyn dovozní clo (ve výši asi 30 %, což je stejné procento, které si z plynu bere ruská vláda).
Co bych teda dělal, když jsem tak chytrej?
Nevím a fakt nikomu současnou situaci nepřeju. Zatím mi ale přijde, že zabíjíme posla. Ceny mají v ekonomice roli informace. Pokud je tedy na burzách běžně cena elektřiny kolem 400 €, což je hodně (předloni bylo i 50 € moc) [10], znamená to, že elektřina je prostě vzácná. Tuhle informaci je potřeba dát lidem, firmám a státu. Lidé na informace nereagují, pokud se jich netýkají. Cena, kterou musejí zaplatit, je jediný způsob, jak se jich ta informace týkat začne. Vůbec neříkám, že se má půl národa v důsledku vysokých cen vrhnout do exekuce. Vlastně s uznáním hledím na různá rozhodnutí vlády, kdy se nebojí mluvit o dani z mimořádného zisku pro výrobce energie z levných zdrojů (nebo je hrozbou té daně motivuje k jednání) a kdy deklaruje, že z výnosu pomůže těm, na koho dopadne osud nejvíc. Chápu i plošnost těch opatření, prostě se nic cíleného už nestihne. Ale zastropování cen mou podporu nemá, protože to povede k tomu, že ti, kdo by za cenu 400 € energii šetřili, za cenu 200 € šetřit s elektřinou nezačnou. Fakt netuším, proč má stát dotovat zbytnou spotřebu energie. Zbytečné spotřeby energie kolem sebe vidím pořád hodně, počínaje monitory počítačů přes stále zapnuté domácí televize až po infrazářiče na zahrádkách pražských turistických restaurací.
Už desátého února agentury přinesly zprávu, že některá italská města na protest proti vysokým cenám energií vypnou večer osvětlení památek [11]. Podle mě měl tenhle článek absolutně nedoceněný komický potenciál. Ačkoli vysoká cena energií má fungovat jako informace, že je potřeba zhasnout, Milánští a Turínští zhasli na protest, aby někdo zařídil, že jindy budou moci svítit. Místo toho, aby zhasli napořád, když je to tak drahé, tak na protest zhasli na půl hodiny, někteří dokonce na hodinu! Myslím, že to dobře modeluje mentalitu nás Evropanů, kdy si naivně myslíme, že se stát má postarat o všechno od plínek až po rakev.
Přál bych si dohodnout se v rámci celé Evropy na úsporných opatřeních ve veřejném sektoru. Klidně to může být zhasínání památek, snížení teploty vytápění ve veřejných institucích (na výrazně méně než ohlašovaných 19°C), zrušení dotací na osvětlení sportovišť, cokoliv. Důležité ale je, aby to bylo významné a plošné všude v EU, jinak hrozí, že si z NEspoření někdo nabrnká politické body. Po pravdě řečeno nechápu, proč se památky ještě vůbec osvětlují. Máme energetickou krizi, každou hodinu se už teď pálí na výrobu energie významné množství plynu, které by bylo možné ušetřit v zásobnících na zimu. Opakuji: ani v ČR není chvíle, kdy by byly plynové elektrárny zcela vypnuté.
Má smysl šetřit jen v některé hodiny?
Ano a ne. Má smysl šetřit stále. Jasně že v situaci, kdy elektřina stojí 600 €, jsou úspory významnější, než když stojí 400 €. Ale když slyším řeči, že se má spořit jen v některé hodiny [12], tak mi zůstává rozum stát. Ona jako cena 400 € za MWh připadá někomu malá, že nemá smysl šetřit? Mně teda připadá jako šíleně vysoká a pokud ji budu opravdu platit, tak začnu šetřit ještě intenzivněji než šetřím dnes. Právě teď jsem vstal od klávesnice a vypnul jsem světlo v kuchyni, kam si chodím do ledničky na mlíko. Ledničku mám ztlumenou na jedničku a přemýšlím, jestli ji úplně nevypnout. Ne snad že bych nedokázal zaplatit 400 € za MWh, což je současná cena uprostřed noci, ale nechci přispívat alžírské ani ruské vládě.
Před komunálními volbami jsou k vidění plakáty s tlustými pány a hesly „zařídím levné energie“ a podobné nesmysly. Až se po volbách sejdou nová zastupitelstva, hned první materiál z rady bude v polovině obcí návrh na zhasínání veřejného osvětlení od půlnoci do rána a omezení obecních sportovišť. Zařídit levné energie nejde jinak než úsporami. Nepředpokládám, že by ten tlustý pán z plakátu měl na zahrádce plynový vrt.
Co chystá česká vláda?
Zastropování cen energie někde kolem 240 € / MWh, zastropování ceny plynu kolem 120 € / MWh [13, 14]. Pravděpodobně zavede vývozní cla na elektřinu, aby výrobci preferovali domácí spotřebitele. Pravděpodobně dotace pro výrobce elektřiny z plynu ve výši rozdílu k dotované ceně. Tedy něco hodně podobného španělsko-portugalskému modelu, ale uprostřed Evropy.
Pro okolní evropské země je to nepříjemné, protože od nás elektřinu dovážejí (krom Polska, to vyváží a rádo by vyváželo víc, ale síť to nedává). Považuju za pravděpodobné (a tak trochu doufám), že se nějaká evropská instituce do plánu české vlády pokusí hodit nějaké vidle, například že to je nepovolená dotace, nepovolená cla, vandalizace vnitřního trhu atd. Zatímco v případě elektřiny může být česká vláda relativně vysmátá (zdrojů máme dost a s dobrými úsporami se to zvládne), v případě zemního plynu nechápu český optimismus. Domácí zdroje nejsou a pokud si před okolím uzavřeme domácí trh s elektřinou, lze na oplátku čekat neochotu ostatních států otevírat nám trh s plynem. Cesta zpátky ale není, protože už to slíbili v televizi.
Proč se spousta lidí nedoplatí, i když vypnou topení?
Pokud se v jejich domě centrálně topí a připravuje se centrálně teplá voda, šetření jim tolik nepomůže. Zvláště ve velkých domech. Existuje totiž vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravy teplé vody pro dům [15]. Ta určuje, že třicet procent nákladů na ohřev teplé vody a 30 % až 50 % nákladů na vytápění se rozpočítává mezi obyvatele domu bez ohledu na to, kolik reálně spotřebovávají. Říká se tomu základní složka, které neunikne nikdo, ani když tzv. spotřební složku srazí na nulu, např. když se nemyje a oblékne si 09 svetrů. Pokud v tom opět vidíte dilema bezohledného strávníka, vidíte správně. Rovnovážná strategie je plýtvat/plýtvat, protože půl mého topení a 30% tepla vody mi zaplatí sousedé – stejně jako já to zaplatím jim. Jestli někdo můžete, zkuste se zeptat na Ministerstvu místního rozvoje, jestli bychom tu základní sazbu neměli významně snížit nebo nechat na rozhodnutí SVJ či družstva.
Můžou za to povolenky?
Povolenky nám v minulých letech zdražovaly elektřinu a to bylo z dnešního pohledu dobře. Aspoň někdo je díky tomu připraven na extrémně drahé energie. V současnosti považuji emisní povolenky za kontraproduktivní a bylo by fajn je dočasně omezit, případně redesignovat. Ale v celkové ceně hrají roli malou.
Kdo za to všechno může?
Současná situace nevznikla náhodou. Je to čirý záměr ze strany Ruské fedarace vedené panem Putinem. Lze v tom spatřovat jistou genialitu [16]. Rusko zásobovalo Evropu po desetiletí velmi levným plynem (krom volného trhu druhý důvod energetické prosperity minulých dekád), aby mělo silnou geopolitickou zbraň v případě jeho omezení. V postsovětském prostoru v minulosti nízké ceny Rusko používalo jako páku ve prospěch svých klienských režimů a vysoké ceny jako zbraň proti vládám Rusku protivným. A fungovalo to. Obávám se, že to bude fungovat i proti Evropské Unii. Jsme jako závislák, který byl záměrně naučen brát drogu ve formě levného plynu, takže nedávalo smysl stavět drahé alternativy. Musíme si teď prodělat svůj absťák.
Slýchám argument, že za omezení dodávek plynu z Ruska můžou jen sankce. To klidně může být i pravda (spíše není), nic by to ale neměnilo na nevýhodnosti odebírat plyn ze země, která jej používá jako politickou zbraň. Příště by klidně omezení dodávek mohlo dopadnout na vládu pana Babiše nebo pana Okamury a to by jistě nechtěli ani jejich příznivci. Je potřeba pracovat na úsporách a výhledově na alternativách k plynu.
Článek byl dne 14.09.2022 původně zveřejněn na FB profilu Dušana Janovského, známého také jako Yuhů. Dušan Janovský je autor, překladatel, český webmaster, interní konzultant vyhledávání Seznam.cz.
Zdroje:
- [1] Komise schválila 8.6. plán Španělska a Portugalska na zastropování cen energií https://ec.europa.eu/com…/presscorner/detail/en/ip_22_3550
- [2] Např. v článku Je iberská cesta správným krokem? https://www.kurzy.cz/zpravy/668701-je-iberska-cesta-spravnym-krokem/ autor dochází k závěru, že je (na rozdíl ode mě).
- [3] Pro podrobnosti výkupu dluhopisů jižních států současně při zpřísňování měnové politiky ECB hledejte zkratku TLTRO
- [4] Dilema bezohledného strávníka https://en.wikipedia.org/wiki/Unscrupulous_diner%27s_dilemma
- [5] Nashova rovnováha, základní koncept v teorii her https://en.wikipedia.org/wiki/Nash_equilibrium Nashova rovnováha je v ekonomických, biologických a společenských systémech stabilnější než jiné typy rovnováh.
- [6] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-344
- [7] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-80
- [8] https://faktaoklimatu.cz/explainery/cena-elektriny-na-trhu
- [9] Např. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropa-musi-oddelit-ceny-plynu-od-ceny-elektriny-mimoradna-rada-bude-9.zari
- [10] Z čeho se zrovna (a historicky) vyrábí proud https://app.electricitymaps.com/map
- [11] https://oenergetice.cz/elektrina/italska-mesta-vecer-vypnou-osvetleni-radnic-ci-pamatek-kvuli-rustu-cen-energii
- [12] Komise navrhne opatření na snížení poptávky po elektřině v době cenových špiček https://www.kurzy.cz/zpravy/670812-ceny-energii-ep-vyzyva-k-rychlym-opatrenim-na-ochranu-spotrebitelu-a-podniku/
- [13] FAQ o chystaném zastropování https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-prehledne-ceny-elektriny-a-plynu-dostaly-strop-kolik-budete-platit-214047
- [14] První významnější článek o tom, co se v ČR chystá https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-obrat-na-vlade-novy-tym-chysta-strop-pro-ceny-energii-213510
- [15] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-269 Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům
- [16] velká legrace, ruský vojenský soubor zpívá, jak Ukrajině zastaví plyn. A pak Evropě. https://www.youtube.com/watch?v=Ndnk4V3Y_Pk