Je smutným faktem, že obyvatelé České republiky, obzvláště pak muži, patří mezi nejobéznější národy v Evropě. Ještě více obaleni tukem už jsou jen Britové, Bulhaři nebo Malťané, vyplývá z průzkumů. V České kotlině je pak nejkritičtější situace na Ústecku a Zlínsku.
Jak je to možné? Milovníků tučné české kuchyně v posledních letech výrazně ubylo a přece i dříve konzervativní Čech rád navštíví nějaké to asijské bistro nebo si doma uvaří lehce stravitelnou italskou kuchyni.
Odpovědí se nabízí hned několik, tou nejjednodušší a nejlogičtější je – životní styl. A kromě nezdravé stravy, kterou Češi milují,hraje hlavní roli i nedostatek pohybu – Světová zdravotnická organizace dokonce tvrdí, že pětina Čechů nesportuje vůbec. Přitom pohyb jako takový přináší nejedna zdravotní pozitiva. Je prokázáno, že člověk, který se hýbe a má nadváhu, může být o mnoho zdravější než hubeňour, který tráví většinu svého času sezením u počítače.
Dalších důvodů tloustnutí je spousta, od genetických předpokladů, přes zdravotní problémy až po problémy psychické. Ty bohužel trápí v souvislosti s přijímáním potravy hlavně ženy, nejčastěji v souvislosti s přechodem či těhotenstvím.
V dnešní době už málokdo jí jen z důvodu hladu, máme na mysli ve vyspělých zemích. Nejeden „zažírač depresí“ zná večerní zahánění smutků před televizí nebo boj s únavou nacpáním se k prasknutí. Jídlo jako takové totiž působí na náš mozek jako droga či afrodiziakum, a když je dobré, v mozku se nám začnou vylučovat hormony štěstí – endorfiny. Vznikne tak obyčejná psychická závislost na jakémsi „pocitu uklidnění“ z jezení.
Češi patří mezi nejtlustší Evropany už dlouhodobě, obezitou trpí hlavně venkované a lidé s nižším vzděláním a potýká se s ní až 66 procent obyvatel! Celých 28 procent je pak ohroženo metabolickým syndromem – ten stojí za vznikem diabetu, aterosklerózy či mrtvice.
Na druhou stranu jsou Češi vyhlášenými požitkáři, kteří jídlo milují a dokáží si společné hodování užít plnými doušky. Přípravě jídla věnují i přes hodinu denně a 80% z nich vaří doma i ve všedních dnech. Obecně patří vaření v Čechách mezi nejoblíbenější koníčky a i když se může pro kdekoho zdát jen obyčejnou denní rutinou, většina Čechů si ho užívá.
Vždyť jak řekl český divadelní kritik Vladislav Vančura: „Život není ani radování, ani bolest, ani Bůh, ani nějaké rozjímání, ale jídlo a bytí.“
Autor: Lída Hammerová/DomácíNoviny.cz
