Město Třebíč uvádí, že máme čtyři pečovatelské domy. To však není pravda. Pečovatelským domem můžeme nazývat takové zařízení, kde je stálá pečovatelská služba. Ta byla už dříve v těchto objektech zrušená. Město je vlastníkem objektů, určuje cenu nájmu, ale správcem a tím, kdo smlouvy s klientem podepisuje, je společnost Jiří Drašar, a.s. – správce nemovitostí. A také proto je v péči o tyto domy spousta chyb a nedostatků.
Diskriminační podmínky v cenách nájmů musí skončit
Jednou z věcí, které nájemníky trápí, je velký rozdíl mezi nájmy. Ty jsou v rozmezí od 16 Kč/m2 do 55 Kč/Kč/m2. Tento rozdíl vznikl v minulosti kvůli chybějící dlouhodobé koncepci sociální politiky a bydlení. Politici a úředníci zapomněli, že lidé v těchto domech nebydlí jen jedno volební období, ale i třeba dvacet a více let. Smlouvy o nájmu jsou podepisovány na dobu neurčitou s fixním nájmem. Ale nikomu nedošlo, že v průběhu let ceny nájmů vzrůstají, a tak nyní vedle sebe bydlí stejně staří lidé s podobným výměrem důchodu a stejně velkým bytem. Ovšem kvůli času příchodu do tohoto zařízení s velmi rozdílným nájmem.
I díky našemu zásahu se představitelé města s nájemníky sešli a slíbili nápravu. Ta přišla pouze v kosmetické podobě. Nejnižší nájmy radní zvýšili o dvacet procent, což u nájmu 16 Kč za m2 činí 3 Kč. Další navýšení je pak možné až po třech letech. Radnice argumentuje svým sociálním cítěním. Ale copak je fér, aby polovina nájemníků platila nízké nájemné a druhá polovina skoro trojnásobek? Ne, je to diskriminační.
Nabízí se jednoduché řešení, z kterého by těžili všichni – vrátit stálou pečovatelskou službu. Všichni nájemníci by dostali stejný, spravedlivý nájem, který by už do budoucna řešil možné navýšení nájmu.
Zmodernizujeme a opravíme zařízení bytů
Dalším palčivým problémem je vybavení bytů a sociálních zařízení. Například na Koutkově ulici jsou vysoké vany. Představte si, jak vozíčkář nebo tělesně handicapovaný senior má komplikovaný přístup k hygieně. Vany jsou tu z doby, kdy tu byly pečovatelky a lidem s hygienou pomáhaly. Na Fr. Hrubína jsou plynové sporáky, které jsou pro seniory naprosto nevhodné. Nevypnutý hořák ohrožuje nejen nájemníky, ale i dům a jeho okolí. A reakce na naše upozornění v sociální komisi byla, že elektrické spotřebiče se instalovat nemohou, poněvadž na to není dimenzovaná elektroinstalace. Nyní to správce a úřad u opakujících se případů řeší vypnutím přívodu plynu. Je tohle opravdu řešení, jaké bychom očekávali? Opravdu jsme v 21. století?
V objektu na ulici Vltavínská, který je stavebně nejmladším z těchto čtyřech domů, chybí evakuační výtah. Na přiložených fotografiích můžete vidět evakuační schodiště, které je však pro seniory obtížně překonatelné. I sprchové kouty v tomto domě nejsou příliš vhodné a nad některými stavebními vychytávkami zůstává rozum stát. Dveře, které se otevírají do prostoru, a blokují tak východ i vstup osobám asi jen tak neuvidíme. Představte si člověka o francouzských holích, který jde otevřít návštěvě. Otevře dveře do volného prostoru, sám musí otevřít dveře do koupelny, která je společná s WC a vejít dovnitř, aby návštěva mohla vstoupit. Pokud je osob víc než jedna, musí za panem domácím na toaletu. Ne, to není vtip.
A nejhorší na tom všem je, že na tyhle nedostatky lidé upozorňovali a nic se nedělo. Na některé jsme upozornili my a poté se konečně radní začali o problémy zajímat. Jak je možné, že kompetentní lidé tohle nevidí. Nebo snad nechtějí vidět? To jak město přistupuje k seniorům a lidem s handicapem, jak jim vrací jejich celoživotní práci, něco vypovídá o představitelích našeho města a úřadu.
Blanka Kutinová
